No vidíte, právě proto je to zajímavé, že to má každý jinak. Vynechat etiku z investování - no to se říká často, ale problém je ten, že etika jako taková s konceptem nějakých výjimek moc nepočítá
Takže když nějakým hodnotám věřím, těžko se jich někde "na chvíli" zbavím.
Určitě souhlasím s tím, že žádná stoprocentně morální nebo nemorální firma neexistuje, takže je to spíš o nějaké rovnováze a mantinelech chování. Mně taky přijde, že chtít po firmě, která celé dekády těží a zpracovává ropu, aby to najednou celé prohlásila za zlo, je trochu nesmyslné. Stejně tak, jako když se cigaretáři musejí tvářit, že jejich hlavním cílem je vymýtit kouření, zatímco pivovary by si ze všeho nejvíc přály, aby lidé přestali pít...
K těm věznicím. Tam jsem narazil na to, že že brát vězení jako byznys má asi dost negativních důsledků a potvrzují to všemožná selhání a výpovědi pracovníků. Kritiku od vězňů beru s rezervou, protože tam těžko můžeme čekat nějaký objektivní názor, ale četl jsem několik delších článků od bývalých bachařů, kteří popisovali dost drsně, jak chování ředitele, který v podstatě řešil jen profitabilitu, ohrožovalo zaměstnance toho zařízení a nikdo se ani nesnažil řešit šikanu nebo násilí. Vězení samozřejmě nemá být žádný Disneyland, ale když je pět a půl hlídače na tisíc lidí, často může jít do tuhýho. Takže zatímco vězení vyplácelo tučnou dividendu, lidi se tam mlátili bez zásahu, bachaři se v podstatě báli ukázat a tu a tam někdo přišel sesbírat ty pobitý lidi, který ani nebylo možný ošetřit. No nevim, prostě mě to trochu děsí chtít zisky za tuhle cenu, ale možná je to spíš příběh špatného vedení než celého odvětví. Jsou na to nějaké statistiky a rešerše, které srovnávají kvalitu veřejných a soukromých věznic, ale tam jsem se už moc do hloubky neponořil a řekl si, že se bez nich radši obejdu.
A ještě jedna zajímavá skupina - zbrojovky. Čím dál víc o tom přemýšlím, mám ze sebe trochu pokryteckej pocit, ale ani přes to jsem názor zatím nezměnil
Celkově se mi zbraně prostě nezamlouvaj a nechci s nima nic mít nebo se podílet na jejich prodeji. Neni mi sympatický nosit si pro dobrej pocit kvér po kapsách, když jdu do práce nebo na nákup, natožpak nějaký dodávky do autoritářskejch režimů. Na druhou stranu, někdo asi musel vyrobit ty zbraně pro zásahový složky, kerý mě maj chránit... No možná je to zase o tom, jak se chovají konkrétní lidi a vedení, a sama o sobě produkce něčeho nemá velkej morální rozměr.
Etika investování a jak to má kdo nastavené. Je to hodně individuální, ale docela by mě zajímaly další pohledy. Já třeba s alkoholem nebo cigaretama problém nemám vůbec, stejně jako bych ho neměl s trávou a kdo ví jakejma dalšíma substancema. Tam tak nějak pořád vidím odpovědnost hlavně na straně spotřebitele... Jinak bych mohl zavrhnout i kafe, limonády nebo mekáč, protože v nepřiměřenym množství škodí všechno. Kde jsem ale našel svojí hranici jsou třeba soukromý vězení. Co jsem si tak načítal, tam ten profit jde hodně proti smyslu, kvalitě a bezpečnosti.
