Ano, špičková kondice a péče o tělo není automaticky zárukou ničeho, stačí jedna zákeřná rakovinka a prakticky na fleku jdeš do penálu. Tak nějak nevím, co si o tom myslet. Prozatím to moc neřeším, mám 36. Ale po padesátce to bude chtít najít špičkového privátního lékaře a tam jednou za 2-3 měs. poctivě docházet na kontrolu všeho. Velmi dobře investované peníze a tou dobou snad nepochybně bude z čeho brát díky dobrým akciovým návykům z mládí
Na druhou stranu, předírání se, příliš moc chlastu, cigarety, obžerství, stres je tutovka. Tutovka, že v Buffettově věku v tom penálu budeš a pěkně dlouho na 99,9%. Co si budeme povídat, velký vliv na střední délku života mají prosté geny, např. většina kmene z matčiny strany je velmi dlouhověká, zatímco druhá část jsou mašličkáři a z otcovy strany pak dost často alkoholici
Naštěstí jsem tedy celý děda po matce, což sice znamená, že budu mít ve 40 vlasy jak George Clooney a mám i ten jeho otravný předkus a celkovou podobu, ale zároveň jsem rád, že je to ta "letitá" odnož, takže se snažím těšit na to, jak po 70ce budu stále jako on sportovat a po 80ce a snad i později normálně čiperně chodit.
Můj dobrý kamarád (35) má naopak naprosto příšerný chorobopis rodokmene z obou stran a už teď se tím slušně užírá, protože jeho strýc je v cca 62 letech nejstarším členem rodiny a jeho matka (55) je poslední ze tří nebo čtyř dětí. Nedávno mu strýce padesátníka přejela rakovina hrtanu.
Buffetta s Mungerem bezkriticky obdivuju, jak ve svých letech vypadají a mluví. Buffett má údernost, rétoriku a rychlost myšlení jako mladík. Rozhodně je vidět, že denně po mnoho dekád čte knihy stejně jako Bill Gates. Jen si to srovnejte s dementnějícím Bidenem či nedej bože hloupoučkým Babišem, který ani nevyjmenuje planety sluneční soustavy a má problém sestavit českou větu. Moje prateta je třeba skoro stejně stará, jako Buffett, ale vždycky byla přihlouplá, mozek po smrti manžela (brilantní myslitel, autor mnoha patentů a knih o metalurgii a celoživotní světák, sukničkář a člen ansámblu VŠB v Ostravě) prakticky vypla a dnes trpí demencí a prakticky generuje náhodné hloupé řeči. A jelikož prakticky celý život nepracovala, ale vlála za úspěšným manželem, vozila si prdel po světě a neodchovala žádné děti, bude tady s námi díky tuhému kořínku (matka zemřela v 97 letech jako zcela bystrý člověk) dost možná do sta. Jinak moje prateta sedí na milionech, které tři dekády doslova hnily v keši (donedávna měla přes 2M CZK fyzicky doma v paneláku, musel jsem jí to chodit pravidelně počítat) nebo v lepším případě v nezajímavých spořících produktech u ČSOB nebo kýho výra.
Necestovat 15 let a pak najednou strávit někde rok není cestování, ale expatství. Celkově těm tvým teoriím o cestování moc nerozumím, ale budiž, každému co jeho jest (to platí i o přístupu k důchodu a vlastně o všem). Mě se třeba líbí průběžný speed-travelling (žádné památky si u toho neodškrtávám). Vydat se ve 20s s odrbanou starou škodovkou někam na Balkán s tím, že možná dojedeš zpátky autem a nebo taky vlakem s odmontovanýma espézetkama v batohu, mělo rozodně něco do sebe
Dnes bych to všechno učinil ještě dřív, hned po škole, včetně investování, ale začít kolem 30 vlastně ještě není taková bída.
Člověka někdy motivuje jen čiré pozorování nejbližších lidí kolem: vysleduje, co rozhodně nedělat. Tolik lidí špatně zajištěných na důchod bez elementárních finančních základů aby jeden pohledal.
Např. můj kamarád má přes 20 let firmu a kdyby si od začátku odkládal i do těch nejnudnějších akcií, byl by dnes v balíku a mohl si dovolit třeba na pár měsíců zavřít krám a někam si vyjet. Vše co má zainvestováno (krom baráku a firmy) je nižších pár set tisíc v dlouhopisech, které uzavřel v posledních letech nejspíš na popud toho, že zná mě. Jinak jeho oblíbenou dlouholetou "investicí" byly špatné sázky, rozjuchaný život s kurvičkami a zlatokopkami apod. Je mu 44 let.
Ještě hůře je na tom můj otčím (53), který ve svém věku nemá vlastně nic a bydlí víceméně na dobré slovo u mě. Přitom v devadesátkách měl skvěle našlápnuto, protože si otevřel sklad s materiálem s nějakým "kamarádem" (který mu poté obtáhl manželku - jeho druhou v pořadí - a firma se rozpadla). V podstatě eldorádo, levný materiál z nedalekého Polska, kšeftu něurekom - kdekdo po totáči přišel do vaty a chtěl najednou hezky bydlet, protože se najednou všechno mohlo - ani žádná mozkovna na to nemusel být, prostě nákup/prodej v prostředí řemesel... A houbeles, celý život potom dřel a nic z toho, kamarádi ho připravili o prachy, manželka o byt, jeho vlastní rodina se ho úspěšně pokusila vyštípat z domu etc. a dnes jede vyloženě z ruky do huby v invalidním důchodu, protože se mezitím zcela zhuntoval fyzickou prací. Bývalý hokejista, opět jediná zkušenost s "investováním" je sázení.
Otčím už léta skáče kolem bohatých - realizuje jejich plány v oblasti nemovitostí (vodotop, ale pro všeobecný nedostatek kvalitních dostupných řemeslníků už v podstatě skoro všechno kromě základů a střech), ale vůbec nic od nic neodkoukal. Jeden z nich je majitelem asi okolo 20ti RD (bývalý vysoce postavený policajt), další ani nebudu jmenovat, často šlo o pěkné gaunery. Je jako ten táta autora knihy Jak myslí milionáři, akorát bez happyendu.
O moc líp neskončila ani máma (56), velmi bystrá ženská, ve škole vždy mezi nejlepšími, za zvláštních okolností nedodělaná biochemie v Brně... A celý život se v podstatě taky pinožila, mj. proto, že pořádně nerozumí financím, nebaví ji to a nemá na ně ani čuch. Nyní má sro-čko, které je šul-nul a bez intervence mé a mých sester (jedna dělá v bance) by za covidu pravděpodobně šlo do hajan díky soustavné buzeraci předchozí vlády, kterou si sestavil výše zmíněný čobol a dement, který zítra zcela nesebereflektivně drze aspiruje na pozici hradního panáka... Ta už si na pořádný důchod nevydělá nikdy, ale jsem rád, že aspoň dělá to, co ji baví a jde jí to. Paradoxně měla velkou šanci kolem té šaškárny s očkováními za covidu - měla veškerou odbornost na otevření očkovacího centra, což byl asi dva roky naprostý zlatý důl, ale neudělala to. Místo toho se příležitosti chopil jiný můj známý, čítankový oportunista a hochštapler, kterému z nějakého důvodu vychází skoro vše, na co sáhne. Samozřejmě už to zavřel, ale vydělal si takhle na nové auto, chatu, rozpadlý barák (kam si nasáčkoval Ukrajince) a kdoví, co ještě. V mustangu si jezdil s buchtou po Havaji, dvakrát byl na Safari, předtím slezl nějakou osmitisícovku apod. holt akčním lidem štěstí přeje.
Mámin sen je důchodová kuča v Chorvatsku, ale nikdy už si na to nevydělá, možná já jednou pro ni ano.
Když nad tím tak přemýšlím, tak z mých nejbližších snad jenom strýc (velmi dobrý, ale nikoli špičkový student, jako moje matka - dnes CEO v automotive, typický velmi asertivní "company man" vhodný do vedení kolbenek, k Vánocům dostal po mnoha letech ve funkci zlatý padák) tak nějak splnil vkládané naděje a pravděpodobně nebude řešit, co a za kolik v důchodu. No a abych byl férový, sestra (29) dělá na poměrně dobré pozici ve velké české bance a druhý můj velmi dobrý kamarád (investuje podle mě, jen pomaleji) je v energetice, což dnes promlouvá samo za sebe