Daně a jak na ně (původní vlákno ze starého fóra)

[kraken]

jde tedy započítat strženou daň z dividend za jednotlivé státy s sumárně, s limitací dle smlouvy zamezující dvojímu zdanění pro jednotl. státy ? nabízí se otázka, proč není tato příloha propojena s dílčími výpočty dle jednotlivých států, tak jak to je v příloze 3
a tady se to musí dělat ručně- je to nedopatření? a prostý zápočet se netestuje vůči příjmům ze závislé činnosti.
prostě se započítá max.15% z hrubé dividendy z US, 10% z AT, 15% z DE.. je to tak?
přiloha 4 se prodeje CP netýká.

[Jakub]

jde tedy započítat strženou daň z dividend za jednotlivé státy s sumárně, s limitací dle smlouvy zamezující dvojímu zdanění pro jednotl. státy ?

Ne "jde", ale "lze jedině".

nabízí se otázka, proč není tato příloha propojena s dílčími výpočty dle jednotlivých států, tak jak to je v příloze 3

Dobrá otázka. Faktem ale je, že v Příloze 4 na ty dílčí výpočty není nikde žádný prostor. Příloha 4 nemá dodatečné listy, jako má Příloha 3.

A ona ani ta Příloha 3 nebyla žádná výhra. Čísla pro jednotlivé státy nevyplývala vždy úplně zřejmě z povinně přikládaných podkladů, takže i tehdy bylo vhodné přiložit vlastní tabulku s dílčími výpočty. Letos tedy stejnou tabulku recykluju pro Přílohu 4.

a tady se to musí dělat ručně- je to nedopatření?

Proč nedopatření. Je snad v přiznání tabulka pro dílčí výpočty zisků a ztrát z obchodování s jednotlivými akciemi?

Není. Je to snad nedopatření?

a prostý zápočet se netestuje vůči příjmům ze závislé činnosti.
prostě se započítá max.15% z hrubé dividendy z US, 10% z AT, 15% z DE.. je to tak?
přiloha 4 se prodeje CP netýká.

Přesně tak.

[kraken]

díky, jdu na to.... informace jsou značně kusé, a lepí se těžko, ale bude to tak
zde je informace, že si každý může vybrat zda využije přílohu 3 nebo 4, podle vkusu každého.. ač dobrat se k této nabídce pro neprávníka a nedanaře není jen tak.
https://www.dauc.cz/clanky/7562/zamezen ... aklad-dane

[kraken]

Jaké příjmy se zahrnují do samostatného základu daně
Především je třeba mít na paměti společnou podmínku samostatného zdanění, že se jedná o příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí! Z pěti daňových kategorií příjmů fyzických osob („FO“), což jsou
1.
příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP,
2.
příjmy ze samostatné (podnikatelské) činnosti podle § 7 ZDP,
3.
příjmy z kapitálového majetku podle § 8 ZDP,
4.
příjmy z nájmu podle § 9 ZDP, a
5.
příjmy z ostatních příjmů podle § 10 ZDP,
se tato staronová novinka týká pouze tří tučně zvýrazněných. ( tj 2+3+5)

[minarjo]

Kraken nemá úplně pravdu, příloha 4 (tj. Samostatný základ daně) je pro daleko užší skupinu příjmů (určitě ne třeba na paragraf 7). Pokusím se to sepsat a vysvětlit, proč jen pro tyto:
Nová příloha 4 (kterou jsou úspěšně tak jako Jakub použil, také vycházím z vlastní tabulky Seznam, kde to pro jednotlivé státy "osekám" manuálně) se týká výhradně vybraných ZAHRANIČNÍCH příjmů, a to jen některých vybraných z paragrafů 8 (kapitálový majetek ze zahraničí) a dále vybraných z paragrafu 10 (ostatní příjmy ze zahraničí). Ne ale zcela vše dle těchto paragrafů, v zákoně (a ostatně i v samotné příloze 4 na řádcích 401-408) jsou uvedena přímo čísla a písmena příslušných odstavců skupin zahraničích příjmů směřujících do těchto dvou paragrafů 8+10. Pro nás je hlavně klíčové, že to platí na zahraniční dividendy (příjmy dle paragrafu 8 odstavce a). Jinak koho by to zajímalo více, tak z parag.10 by to bylo použitelné například u výhry v zahraniční loterii nebo u prodeje podílu na zahraniční firmě.
Obecně tento způsob danění některých zahraničních příjmů přes Samostatný základ daně byl obnoven (naposled byl v r. 2007) kvůli znovuzavedení progresivní daňové sazby (v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy) od roku 2021. Jeho smyslem je odstranění diskriminace těch zahraničních příjmů oproti srovnatelným českým, které jsou u nás daněny bez ohledu na progresi vždy jednotnou srážkovou daní 15% přímo u zdroje. A jelikož tytéž zahraniční příjmy by mohly při zahrnutí klasicky do hlavního základu daně kvůli progresi spadnout do vyššího pásma 23%, což by je odlišovalo od stejných z ČR, proto je lze vyčlenit do samostatného základu daně - a tam je opět jednotných 15%, jako u české srážkové daně. U zahraničních dividend je příloha 4 opravdu jednodušší (vše na jednom listu bez ohledu na počet států), osekání daně sražené v dané zemi dle Smluv o zamezení dvojího zdanění si tedy dělá každý bokem, pro každou zemi samostatně. Ale to muselo být i u přílohy 3 (ta také dividendy z třeba Rakouska neosekala na 10% automaticky, to z principu nemůže ta příloha 3 umět, protože není určena jen na dividendy, ale na zápočet i pro jiné příjmy ze zahraničí, kde podobné limity zápočtu nemusí platit - ostatně stejně jako u přílohy 4, kde je to v součtu). Proto osekání zahraniční daně z dividend na max. 10% (Nizozemí, Francie, Rakousko) či nejčastěji 15% (USA, Německo, Španělsko...většina zemí), nebo třeba i jen na 5% (Polsko) si musel vždy každý dělat sám, ať postaru přílohou 3 za každý stát, nebo nově přílohou 4, kde si to každý po tomto osekání za každý stát zvlášť nakonec sečte dohromady a uvede ten součet dle Smluv osekaných zahraničích daní na řádek 411.
Nový způsob přes Samostatný základ daně se nevyplatí pouze tomu, kdo má nízké příjmy jiné než ty zahraniční z dividend, nebo má vysoké odečitatelné položky a slevy na dani, a tedy by základním příjmem mimo dividendy nevyčerpal všechny své daňové slevy (na poplatníka, děti, hypotéka, dary...). Neboli nevyplatí se tomu, kdo při sestavení svého daňového přiznání BEZ zahraničních dividend má celkovou daňovou povinnost díky těmto slevám, tedy daň na řádku č. 77, zcela nulovou (tedy i zahraniční dividendy klasicky v hlavním základu daně přes řádek 38 + přílohu 3 mu mohou ještě pomoci část slev využít, což v samostatném základu daně nelze, ten je již počítán zcela mimo daňové slevy). Ale to bude asi menšina lidí, spíš jen Rentiéři, kteří z dividend už dost žijí, tj. tvoří jim většinu příjmů, nebo lidé třeba s hodně dětmi, vysokou hypotékou a současně malým příjmem ze zaměstnání (takoví ale moc zahraniční dividendy mít nebudou). Ostatně každý má možnost zkusit si udělat online přiznání oběma způsoby a porovnat, kde jim vyjde celková daňová povinnost (daň na řádku 77) menší. Nebo lze tedy využít co jsem psal, tedy udělat si přiznání bez zahraničních dividend a pokud tato výsledná daň vyjde vyšší než nula, mohou to klidně dát novým způsobem do samostatného základu, protože daňové slevy a odpočty zcela využili.
V mé sérii Investor a daně 1-6, kterou jsem sepsal pro tento web, vyjde na téma nového způsobu zdanění zahraničních dividend přes Samostatný základ daně sedmý díl série nejpozději na přelomu roku (+ pravidelná aktualizace stávajících dílů), aby si každý mohl novinku nastudovat i v této sérii a v Přiznání za rok 2022 jí mohl příští jaro plně využít.

[zajic]

Doplatek po reverzním (down) splitu, akciové dividendě, rozdělení firem atd je kapitálový příjem jako každý jiný (u nás daněný, v dané zemi typicky ne), u těchto příjmů se výdaje neuplatňují (nebylo by ty výdaje ani kam napsat, kapitálové příjmy na ně kolonku nemají ), ostatně jaké výdaje by s tím měly být? Broker ti snad tu výplatu nějak zpoplatnil?

Takže jestli to chápu správně,ve výpisu brokera zjistím kolik akcií a za jakou cenu mi bylo připsáno na účet a tuhle částku převedenou na koruny uvedu do daňového přiznánní na řádek 38 společně s ostatníma dividendama?

Ano u akciové dividendy přesně tak, kapitálový příjem nemusí být jen v EUR, USD atd. ale i v jiných kusech akcií, které jsi nekupoval, ale dostal je "zdarma"

Není tohle blbost? Když dojde ke spinoffu, tak dostanu akcie nové firmy, ale nákupní cena je 0. Když je pak prodám tak si nemůžu odečíst nákupní cenu jako výdaj, protože je 0 a daním celou částku 15% - proč bych měl navíc ještě platit kapitálový příjem z nabytých akcií?

[minarjo]

Každý investor si ten spin-off eviduje jinak (jsou dvě možnosti a lze je kombinovat): někdo celý jako kapitálový příjem, kdy si ho vyčíslí typicky v zavírací ceně akcií ze dne nabytí, někdo jako nákup s nákupní cenou nula. Samosebou vždy pro danou část jen jedním z těchto způsobů, ale někdy se mohou kombinovat, viz můj případ níže. Z hlediska daní je to v podstatě "jedno", těch 15% na dani tam může nastat buď jako kapitálový příjem, nebo při prodeji. Nebudu proto polemizovat, která metoda je lepší.
Já sám třeba teď při spin-off WBD od T jsem si to zaevidoval jako nákup WBD za cenu nula (pro ty celé kusy akcií WBD), no a tu hotovostní výplatu (částka, co už nezbyla na celý kus WBD) jako (nezdaněný) kapitálový příjem z USA. Tak mi to přijde nejvíc logické.

[Jakub]

Není tohle blbost? Když dojde ke spinoffu, tak dostanu akcie nové firmy, ale nákupní cena je 0. Když je pak prodám tak si nemůžu odečíst nákupní cenu jako výdaj, protože je 0 a daním celou částku 15% - proč bych měl navíc ještě platit kapitálový příjem z nabytých akcií?

Tak samozřejmě, že si jako výdaj uplatníš tržní cenu v okamžiku nabytí.

Přesně takhle se daní např. zaměstnanecké akcie, které zaměstnanec dostává zdarma.
1) Zdarma nabyté akcie s tržní hodnotou x v okamžiku nabytí -> daním x;
2) Prodej těchto akcií poté, co cena vyroste na y -> daním y-x.

Stejně se postupuje i u darů. V okamžiku nabytí se jedná příjem, jehož výše je určená tržní cenou v okamžiku nabytí.
Od té chvíle se pro všechny účely postupuje tak, jako by nový nabyvatel za danou věc zaplatil právě tu tržní cenu, nikoliv 0.

---

Každý investor si ten spin-off eviduje jinak (jsou dvě možnosti a lze je kombinovat): někdo jako kapitálový příjem, kdy si ho vyčíslí typicky v zavírací ceně akcií ze dne nabytí, někdo jako nákup s nákupní cenou nula. Samosebou vždy pro danou část jen jedním z těchto způsobů, ale někdy st mohou kombinovat, viz můj případ níže. Z hlediska daní je to v podstatě "jedno", těch 15% na dani tam může nastat buď jako kapitálový příjem, nebo při prodeji. Nebudu proto polemizovat, která metoda je lepší.
Já sám třeba teď při spin-off WBD od T jsem si to zaevidoval jako nákup WBD za cenu nula (celé kusy akcií WBD), no a hotovostní výplatu (co už nezbylo na celý kus WBD) jako (nezdaněný) kapitálový příjem. Tak mi to přijde nejvíc logické.

Já osobně plánuju použít třetí možnost, a to tu oficiální americkou. Ani moc nemám na výběr, můj broker si už vybral za mě.

Ke dni dokončení transakce se mi snížila průměrná nákupní cena T faktorem cca 0,766. Zároveň jsem nabyl nějaké akcie WBD, za které jsem "zaplatil" ztrátou hodnoty akcií T. Celkově se hodnota mého portfolia nijak nezměnila.

Budu k tomu tedy přistupovat v principu tak, jako ke splitu akcií. Např. u chystaného 1:20 splitu AMZN by taky byl nesmysl, abych danil 19 ks nově obdržených akcií jako dividendu, příp. předstíral, že na mé jedné původní akcii mám ztrátu 95%, zatímco jsem dalších 19 koupil za $0.

[zajic]

Tak mi to přijde nejvíc logické.

Mi taky a proto 100% souhlasím. První způsob se mi zdá zbytečně komplikovaný.

[zajic]

@Jakub Zaměstnanecké akcie jsem nikdy nedostal - ale princip vypadá stejný - jde o to, že si musíš zjišťovat tržní hodnotu, pamatovat si ji až do prodeje a platíš daň dřív než musíš - třeba bys mohl v budoucnu uplatnit ztrátu.