Proč dát přednost ETF před DGI?

[ravo]

To ale neznamená, že máš se shock pickingen lepší šance.

To samé platí do značné míry o dluhopisech. Schválně nepíši, že nemají smysl.

Kohout píše, že v éře úrokových sazeb okolo 0 % (ECB či Fed dodnes, ČNB ještě včera) opravdu pevně úročené dluhopisy smysl nemají. Protože sazby mohou jít jen nahoru a to jdou ceny dluhopisů dolů. Je to matematická zákonitost.

Nehledě na to, že u bondů nejde primárně o výnos, ale spíš o negativní korelaci s akciovým trhem.

Tak u tebe to třeba platí. Ale neplatí to u těch, kdo mají vše v dluhopisech a nic v akciích. Tedy neplatí to u těch milionů Čechů, kteří mají vše v kapitálovém životním pojištění, penzijním pojištění a dluhopisových podílových fondech.

Na dnešních internetech je prakticky nemožné uniknout Vávrovi (Ve Vatě apod) a jeho kampani za osvětu a masový nákup ETF . Co na něj říkáte?

No já nedávno četl, jak o drahých řízených fondech říká, že je řídí lidé, kteří tomu opravdu rozumí, a že ty vysoké poplatky za správu jsou kompenzovány nadstandardním výnosem, protože ti manažeři ty nadstandardní výnosy dělat musí (!?), aby ty poplatky ospravedlnili. To je ale pravý opak filozofie levného indexového fondu.

Taky mě šokovalo, jak v tomto videu řekl, že dlužil 250 mil. Kč a nic neměl, a že byl tedy na tom hůř než přítel, který dlužil 400 mil. Kč a měl 40 mil. Kč, protože ten měl aspoň s čím pracovat. Zajímá mě, jak se Vávra do toho dluhu dostal, jak se z něj vysekal nebo kolik ještě dluží dnes. Proč se ho na to nezeptal? Je docela bizarní, že o financích a speciálně dluzích radí veřejně lidem člověk, který sám dlužil 250 mil. Kč a nic neměl.
https://www.youtube.com/watch?v=WQ2i423HSS8

[czhunter]

To ale neznamená, že máš se shock pickingen lepší šance.

To samé platí do značné míry o dluhopisech. Schválně nepíši, že nemají smysl

Kohout píše, že v éře úrokových sazeb okolo 0 % (ECB či Fed dodnes, ČNB ještě včera) opravdu pevně úročené dluhopisy smysl nemají. Protože sazby mohou jít jen nahoru a to jdou ceny dluhopisů dolů. Je to matematická zákonitost.

Pokud držíš do splatnosti, pak ti to může být jedno, že jejich cena padá. A pokud koupíš s 1,5% úrokem a úrok spadne na 0,5%, tak na prodeji slušně vyděláš. Nemusí to nutně padat z 10% na 1%.

Nehledě na to, že u bondů nejde primárně o výnos, ale spíš o negativní korelaci s akciovým trhem.
Tak u tebe to třeba platí. Ale neplatí to u těch, kdo mají vše v dluhopisech a nic v akciích. Tedy neplatí to u těch milionů Čechů, kteří mají vše v kapitálovém životním pojištění, penzijním pojištění a dluhopisových podílových fondech.

Když je panika na burze, lidé prodávají akcie a kupují zlato a dluhopisy či zůstanou cash. Proto zlato a dluhopisy jak píšeš mají negativní korelaci a skoro vždy v historii snížili volatilitu portfolií. Ještě nikdy v historii v USA však nebyl dluhopisový, akciový a nemovitostní trh extrémně předražený současně. Příští krach bubliny bude premiéra. Přesně jak varuje Jeremy Grantham. I proto se dnešní situaci říká Everything bubble - bublina ve všem. V bublině je i Bitcoin, umění, sběratelská auta, NTF, skoro vše. Je to výsledek 12 let QE. Poslední země s takovým QE bylo Japonsko v roce 1980-1990 a kompletně to zničilo ekonomiku a akciový trh přišel na 30 let o kupce a centrální banka ho musela v podstatě znárodnit. Nikdo neví, co se stane nyní při takovéto trojkombinaci bubliny ve všem krom pár komodit.

Na dnešních internetech je prakticky nemožné uniknout Vávrovi (Ve Vatě apod) a jeho kampani za osvětu a masový nákup ETF . Co na něj říkáte?

No já nedávno četl, jak o drahých řízených fondech říká, že je řídí lidé, kteří tomu opravdu rozumí, a že ty vysoké poplatky za správu jsou kompenzovány nadstandardním výnosem, protože ti manažeři ty nadstandardní výnosy dělat musí (!?), aby ty poplatky ospravedlnili. To je ale pravý opak filozofie levného indexového fondu.

Přečti si knihu nebo poslechni audio knihu na Youtube od Johna Bogle - The little book of common sense investing od zakladatele indexového investování. Dlouhodobě jen 3 fondy v období 30 let nebo tak nějak, už si nepamatuji, dokázali porazit indexy a to asi jen o 1-2% ročně. Hrubého. Takže 99,2% aktivně spravovaných fondů nedokázalo porazit index ani v hrubém a 40% jich ukončilo činnost. Po zaplacení poplatků průměrný fond sebere 2/3 cílové částky kvůli poplatkům po těch cca 50 letech. Protože poplatky se kumulují. Aktivně spravované fondy dle něj nepřidávají žádnou hodnotu, jen přesouvají výnos od jednoho k druhému. Jediné co přidává hodnotu je růst amerických firem. Růst EPS. Proto žádný drahý fond ani ETF dlouhodobě neporáží index a jejich jediný účel je obrat lidi na poplatcích. Tak si řekněme, jaká je šance, že tyto české ETF budou patřit do těch 0,8% fondů, které dokázali dlouhodobě porazit indexy? Podle mě je nulová.

Také upozorňoval na to, že většina lidí si v těchto fondech vedla ještě dalece hůře, než tyto fondy, protože vždy naskakovali až na konci, následující minulé zisky a slávu, jen aby se zrovna v tento moment situace otočila a z nejlepších fondů se stali ty nejhorší. Jak v té knize citoval, řídit se výnosy z minulosti je ta největší stupidita, kterou může investor udělat.

[czhunter]

Czhuntere, já moc nevím, odkud si taháš data, ale půlka těch hodnot jsou nesmysly a nebo minimálně zavádějící hodnoty. Po krachu z roku 1929 se index (DJIA) vrátil na své hodnoty po nějakých 25 letech a to nepočítám dividendy se kterými to bylo asi o 1/3 rychleji. Nehledě na to, že reálný výnos už po pár letech nebyl tak šílený, vzhledem k výrazné deflaci.

Jen proto, že něco neznáš, neznamená, že je to nesmysl. Dej si do Googlu DOW index inflation adjusted chart a potom S&P 500 index inflation adjusted chart a vyjede ti graf od Macrotrends. Pak jsem přijď říci, kdy byl trvale DOW na stejno jako v roce 1929. Děkuji.

Když čtu další hlášky typu "čekání na lepší valuace není časování trhu", "čekáním o žádné zhodnocení nepřicházíš", a nebo "celkový výnos není to jediné na čem záleží", tak snad nemá smysl reagovat. Buď to má nějaký skrytý význam, který nechápu a nebo fakt nevím.

Co na tom nechápeš? O kolik přišel člověk, který loni nekoupil Paypal kvůli jeho předraženosti a počkal na lepší valuace? Někteří lidé neustále opakují, že máš investovat hned bez ohledu na valuace, protože tím přicházíš o výnosy. Prý je to časování trhu a nefunguje to. Není to pravda. Počkáním na lepší valuaci jsem o nic nepřišel, i když bych rok zůstal v hotovosti. Naopak jsem se vyhnul 50+% ztráty kapitálu.

Obecně mám dojem, že ti trochu uniká celkový makro pohled. Neustále opakuješ poučky o EPS (které mimochodem nikdo nevyvrací), ale nezasazuješ je do celkového ekonomického kontextu. Většina dat starších 50 let nemá moc velkou relevanci, jelikož to byla úplně jiná doba (růst HDP, produktivity, populace) než dnes. Trhy se díky absenci centrálních bank chovaly jinak. Neříkám, že ta data jsou k ničemu, ale natahovat časové řady a počítat z nich dlouhodobé průměry prostě nedává smysl.

Chyba. Trh funguje na stejném principu již minimálně 150 let. Chceš dát interview s Johnem Boglem, kde to on potvrzuje? Od roku 1900 do 2005 měl index výnos 9% ročně. 4,5% startovní yield a 4,5% ročně růst EPS a celou dobu akcie sledovali PE 15. Tady máš graf Shillerova PE a je tam od roku 1880 jasně vidět, že trh dlouhodobě sleduje median PE 15 https://theprofitniche.com/the-shiller- ... ape-ratio/ Klidně si to stáhni a nakresli tam čáru medianu a uvidíš krásnou korelaci a návrat k trendu. Absenci centrálních bank? Pokud je mi známo, tak poslední země bez centrální banky bylo v Evropě Rusko, které bylo nakonec donuceno tuto vytvořit roku 1853, když je k tomu UK donutilo válkou. USA má centrální banku od roku 1913. Nic však na trzích nezměnili, ty fungují stejně, jako před rokem 1913.

Shodneme se, že předpokládaný výnos S&P 500 pro následující roky je nízký (5 %). To ale neznamená, že máš se shock pickingen lepší šance. Ostatně to sám píšeš - drtivá většina divi. aristokratů je drahá. To samé platí všude jinde. Tvůj výnos bude vždycky beta +/- alfa. Alfa je zero-suma game. Proč očekáváš, že při vysokém CAPE budeš generovat vyšší alfu než při nízkém? Kdo stojí na opačném konci? Kdy předpokládáš, že aktivní strategie překoná pasivní a naopak? Kdy retail vyhraje nad "smart money"? Při vyšších/nižších cenách či volatilitě? Nevím nevím. Spíš bych řekl, že to bude v období, kdy se realizovaný výnos výrazně liší od toho původně očekávaného.

Samozřejmě, že máš se stock pickingem lepší šance v době předraženosti trhu. Máš lepší šance, pokud koupíš levnější firmu než index, která roste rychleji než index, tak nemáš šanci trh neporazit i kdyby jsi chtěl. To je čistá matematika a složené úročení. Jediný problém je odhadnout, která firma levnější než index bude růst rychleji nebo alespoň stejně rychle než index. Respektive důležitá je kombinace startovní yield + růst EPS vyšší než u indexu. Facebook je dnes levnější než index za 17 PE a historicky roste 20% ročně. Index historicky roste 6% a stojí PE 28. Růst Facebooku by se musel propadnout až někam na 2%, aby jsi trh neporazil.

Buffett silně překonal indexy po krachu internetové bubliny, protože stock pickingem vlastnil levné a více kvalitní firmy než index a vyhnul se kupování předražených meme odpadních akcií. Index byl v tu dobu cca 25% složený z top 5 firem jako Cisco. Nekoupením indexu se vyhnul Ciscu, které se prodávalo za zisky, kterých dosáhne až tak kolem roku 2030, tedy o 30 let později.

Pro příklad řekněme, že Cigna, která rostla 12% ročně posledních minimálně 20 let a management a analytici očekávají tento růst pokračovat dalších 5 let a prodává se za 11 PE oproti trhu za 28 PE má docela velkou šanci tohoto růstu 2x rychlejšího než index dosáhnout. Pokud opravdu bude příštích 5 let růst 12% ročně (7% organicky, 5% buyback) plus dnes platí dividendu 1%, pak prostě trh porazí. Aby neporazila, tak by musela Cigna mít za 5 let PE tak 2 a nebo trh PE 50. Obojí je velice nepravděpodobné.

Kdyby jsi si nastudoval videa Chucka Carnevala, tak to víš a neptáš se. Mě to nebaví pořád vysvětlovat, když jsou lidé neschopní si něco vyhledat a poslechnout pár jeho videí.

No a nakonec, tady máš compund calculator. https://www.investor.gov/financial-tool ... calculator

Si tam sám spočítej pár zkušebních příkladů růstu EPS. Jakou hodnotu bude mít firma rostoucí jako index 6%, oproti firmě rostoucí 10,12,14,16% atd. Pak konečně pochopíš, proč firma rostoucí rychleji než index překoná index. Je to čistá matematika. Tedy nějaké kecy o alfě, CAPE a podobný to jsou jen blbosti. To trh nezajímá. Trh zajímá jediné a to je zisk společnosti, respektive její růst. Pokud dnes koupíš firmu za 15 PE a prodáš jí za 30 let za 15 PE tvůj zisk rovná se přesně růst společnosti za tuto dobu. Pokud firma 30x EPS, tak vyděláš 30x, pokud 2x EPS, tak vyděláš 2x. Peter Lynch říkával, že porazit trh je snadné pro člověka alespoň s 10% mozku a zvládne to i desetileté dítě, tak snad to není tak těžké pochopit.

[czhunter]

Většinou zde řešíme akciovou část portfolia. To to však neznamená, že jiné složky nemají smysl. Nechápu ten věčný spor ohledně zlata. Máme dost dat na to, abychom věděli, že historicky vynese něco málo nad inflaci, je hodně volativní a má samotné dost mizerné Sharpe ratio.

Já ten věčný spor chápu. Většina lidí ví prd o zlatu i akciích a proto mají spor s lidmi, co o tom něco vědí. Lidmi jako Mike Maloney. Fakta jsou ale jasná. Portfolio s akciemi namíchaným se zlatem má podobnou dlouhodobou výnosnost jako 100% v akciích, ale za mnohem nižší volatility. Většina lidí taky věří fámám, typu, že akcie jdou jen nahoru a že nejdelší doba nulových výnosů byla 16 let. Stačí místo nominální hodnoty použít očištěnou o inflaci a nejdelší doba nulových výnosů pro akcie v USA je 78 let.

To, že zlato nese zhruba výnos o inflaci je také blbost. Nese zhruba stejně v dlouhodobém horizontu jako akcie bez reinvestování dividend. A hlavně, jak v akciích, tak ve zlatě se střídají období býčích trhů a medvědích trhů, kdy jedna třída aktiv má dobré výnosy a ta druhá hrozné. Říci, že něco vynáší více a něco méně je totální blbost. Vždy záleží na daném časovém období a startovních valuacích. Zkus si taky třeba porovnat evropské indexy typu STOXX Europe 600 od roku 2000 do dnes versus očištěné o inflaci a versus zlato. V nominální hodnotě jsou na nule a po započtení inflace posledních 20 let tak na půlce reálné kupní síly. S&P 500 od roku 2000 do 2011 ztratilo ve zlatě hodnotu o 89%. Dnes je trh stejně drahý jako tehdy.

Budu citovat pár článků:
Ignoring dividends, the S&P 500® and gold have produced similar price returns over the past 90 years (Figure 1). On average, equities have produced only 0.96% better price gain per annum than gold since 1928. With dividends, the outperformance of equities improves to 4.84% per year, on average. The current S&P 500® dividend yield, however, is just 1.91% – about half its historical average. (starý článek, yield dnes je pod 1,3%). Tedy vliv reinvestování dividend bude téměř nulový. Zhruba 8% navíc za 20 let.



Naposledy, když byly akcie takto drahé a zlato takto levné, tak to dopadlo takto "From 2000 to 2011, gold soared and equities underperformed, falling 89% in gold terms."

Celý článek https://www.cmegroup.com/education/feat ... ities.html

Další článek
Why does nobody own Gold?
Since President Richard Nixon took the United States off the last remnants of the Gold Standard in 1971, gold has actually outperformed the S&P 500 index in nominal terms.

In the 50 years ended January 2020, the price of an ounce of gold in nominal dollar terms has grown at a 7.7% compound annual rate whereas the S&P 500 index has grown at a 7.6% annual rate over the same time period.

Why does nobody know this?

Gold dramatically outperformed in the 1970s and 2000s whereas the S&P 500 outperformed gold in the 1980s, 1990s, and 2010s in nominal US Dollar terms.

The two asset classes are strongly inversely correlated by decade; gold tends to outperform when stocks fare poorly and vice-versa. This provides strong evidence that gold delivers diversification value to a portfolio of stocks.

This can be seen visually in the growth of $100 invested in 1970 in each of the asset classes compared alongside a portfolio of 50% gold and 50% stocks.

https://thomashepner.net/posts/nobody-owns-gold

Na závěr k tématu stock picking versus indexy přidám včerejší video od Chucka Carnevale. Ukazuje tam 110 firem indexu S&P 500, které jsou předražené a začínají svůj návrat k trendu. 110 Paypalů, které čeká 20-80% sešup k férové hodnotě a jsou to mrtvé peníze často na 5-15 let. Pak ti snad dojde, proč je v době drahých indexů celkem snadné je porazit, stačí se těmto firmám vyhnout. https://youtu.be/3RCqxnPUplc

[czhunter]

Lidé neustále papouškují, že akcie (indexy) jsou nejvýnosnější a jdou pořád jen nahoru. Bohužel tito lidé neříkají kompletní pravdu.

Tak za prvé, akciemi myslí ve skutečnosti ty americké. Všechny ostatní hlavní burzy světa jsou mrtvé peníze po 20-30 let. Evropská burza Stoxx 600 od roku 1998 do 2019 měla výnos jen 2% ročně a to za extrémní volatility. A bez tištění biliónů EUR by byla situace mnohem horší. Japonská burza teprve loni dosáhla maxim z roku 1990 a to opět jenom díky extrémnímu tištění měny a znárodnění 80% tamního akciového trhu centrální bankou. 30 let už tam nikdo nechce mít nic společného s akciemi a medvědí trh tam trval 20 let. Japonské akcie za posledních 30 let vydělali 16,5% dohromady, to je 0,55% roční výnos.

Tedy akcie jdou pořád nahoru, ale jenom ty Americké. Protože celý svět kupuje americké akcie a svoje ne. A to není všechno. Ty americké jdou opravdu jen nahoru, ale pouze v nominální hodnotě. Kdyby však záleželo na nominálních hodnotách, tak nejlepší akciový trh dneška je Venezuela. V grafech očištěných o inflaci jasně vidíme, že v reálné kupní síle americké indexy v podstatě neporazili inflaci v období 60 let od 20. let až do let 90.tých. Jak tu někdo psal, že chce jednorázově investoval velkou částku do indexu bez ohledu na valuace, tak přeji hodně štěstí. Kdo udělal to samé v roce 1928, tak čekal 60 let, než byl na nule v reálné kupní síle a začal konečně vydělávat. A dnes jsou akcie mnohem dražší, než tehdy a situace z pohledu demografie neboli stárnutí populace a také zadlužení byla úplně někde jinde.

Tady se dostáváme ke klíčové věci a to jsou dividendy. Na ně připadá 50% historických výnosů (od roku 1900 do dnes). Po jejich započtení je situace o něco lepší a člověk za třeba 30 let trochu kupní síly navíc získal. A tady je ten kámen úrazu. Historický průměr je skoro 5% yield, ale dnešní index má yield jen 1,25%. Tedy vlastně jediná věc, co pomohla indexům překonat inflaci byla dividenda a ta dnes skoro neexistuje. Navíc dividendy jsou kumulativní a to exponenciálně, takže rozdíl 5% yield vs 1% yield je v dlouhodobém horizontu extrémní.

Pokud je člověk v akumulační fázi a dělá dolar cost averaging, pak mu to situaci zlepšilo. Pokud je ale třeba 10 let do důchodu, nebo už v něm dokonce je, pak mu to může celý důchod vymazat během 5 let - medvědí trh plus devalvace Dolaru na 13 Kč, jako před 10 lety a jste víte kde. John Bogle, zakladatel indexového investování měl poučku - kolik je člověku let, tolik by měl zhruba mít procento dluhopisů v portfoliu. Člověk, kterému je 40 let by měl mít 40% dluhopisů. Stejně jako Benjamin Graham také říkal, že tento podíl je dobré upravit podle valuací. Tedy za drahých valuací oba doporučovali 30% v akciích, maximum 50%. A v době propadu na burze použít prodej těchto dluhopisů na přechod 70% akcie - 30% dluhopisy, kdy v tu přechod z drahých dluhopisů na levné akcie výrazně zvýší výnos.

Pravda je taková, že posledních 40 let byl enormní býčí trh, který nemá v 233 leté historii akciové burzy obdoby a byl způsoben jednak masivní expanzí valuací z 8 PE na 30 PE, změnou důchodového zákona v 80. letech, 40 let klesající sazby z 20% na 0% a také zrušení zlatého standartu umožnilo vládě zahrnout trhy neomezenou likviditou a dluhy. Každá párty ale jednou ukončí a masivní nadvýkon zatím vždy následoval masivní podvýkon akcií.

Tedy indexový investoři by mohli být hodně překvapení z budoucího vývoje a jejich očekávání výnosů by se mohlo ukázat jako zcela mimo realitu. A co stock pickeři? Jejich šance za těchto valuací jsou mnohem vyšší. Tak jako byly v roce 1929 a 2000. Problém ale je, že 90% všech historických výnosů indexů připadá na top 7% firem indexu. Zbylých 93% firem bylo pouze do počtu a dlouhodobě jich 40% dokonce zaniklo. Tedy pokud se vám nepovede se trefit do těch řekněme top 15% firem indexu, tak šance vydělat peníze je skoro nulová. A jak tady na fóru vidím, tak vybírat kvalitní firmy za dobré valuace tu mnoha lidem moc nejde. Viz. popularita firem typu T, Shell, Wells Fargo, Exxon, BMW apod.

Tady je DOW očištěný o inflaci. Graf také krásně ukazuje, do jaké bubliny jsme se od roku 2009 dostali, díky vládám a centrálním bankám sypajícím kokain trhům.

[Malag]

Hele sorry, ale tohle je čistá demagogie. Neustále operuješ s o inflaci očištěným indexem bez započtení dividend. A to i v době, kdy dosahovaly téměř 5 %. Proboha proč? To je prostě úplný nesmysl. Stejně tak volíš dost zajímavé počátky časových řad (1928, 1998).

Evropská burza Stoxx 600 od roku 1998 do 2019 měla výnos jen 2% ročně a to za extrémní volatility.

Ne, to fakt neměla. S dividendami to bylo 5.3 % a to je sakra rozdíl. Pokud rozšíříš časovou řadu o 10 let, tak máš krásných 8 %. A tak bych mohl pokračovat dál. Jasně, dividendy jsou dnes nižší, což je dílem díky valuacím a dílem díky zpětným odkupům - v čem a proč jsou horší než samotné divi?

Úplně to samé děláš se zlatem. Bez ohledu na to, co se dělo za posledních 90 let, zlato zaostává +/- o equity risk premium. Já ho nezatracuji jako doplněk portfolia, ale fakt je nesmysl ho srovnávat s akciemi. Koukni na paper "The Golden Dilemma" od Harveyho. Nějaký graf, který začíná na vrcholu největší akciové bubliny a nezahrnuje reinvestované dividendy je prostě nesmysl. Sorry. Nebo mi chceš snad říct, že někdo investuje všechny peníze v peaku, dividendy hází do kanálu a pak brečí nad malým výnosem? Common.

Jediný problém je odhadnout, která firma levnější než index bude růst rychleji nebo alespoň stejně rychle než index.

Konečně se k něčemu dostáváme! Očekávání trhu. Celou srandu s EPS pořešíš pomocí internetové kalkulačky, ale kdo mi řekne, zda firma, která roste nadprůměrně takto poroste dalších 3/5/10 let? Případně jaká bude za 10 let risk-free rate pomocí které diskontuji cashflow? To jsou kritické vstupy do jinak dobře známých rovnic.

Já nijak nezpochybňuji (kvantitativní) value investování. Levný profit je vždycky lepší než drahý. Bez ohledu na to, jakou metriku uvažujeme - P/E, P/B, P/CF a tak dále. Cokoliv položíš proti aktuální ceně, vč. zahrnutí odhadu budoucího růstu. Lidi prostě rádi přeplácí a správně ocenit růstovky není snadné.

Jasně, že spousta těch věcí funguje i při stock-pickingu. Určitě bych radši koupil FB či Intel oproti Tesle či Palantiru.

O kolik přišel člověk, který loni nekoupil Paypal (...)

Říká se tomu opportunity cost. Nemá smysl se bavit na úrovni jednotlivých akcií, jelikož tam se vždycky dá najít nějaký příběh. Pokud nejsem rok zainvestovaný, přicházím o očekávané zhodnocení. Nelze postavit robustní "buy the dip" model, který přinese vyšší zhodnocení než index. Tedy nelze dost dobře vyskakovat před krizí a naskakovat při nízkých valuacích. Měl jsem dojem, že na tomto je obecně shoda.

Jen pro pořádek, nemám nic proti taktické alokaci a převažování / podvažování akciové či jiné složky na základě valuací. To ale není a nikdy nebyl prostředek k dosažení vyššího výnosu, nýbrž redukci celkového rizika.

Ohledně bondů v portfoliu mám smíšené pocity. Jasně, yield je nízký, ale to samé se dá říct o očekávaném zisku na akciích. Na druhou stranu jejich diverzifikační role je nejspíš stále stejně platná. Jasně, sazby nemají takový prostor k poklesu, ale čím blíže jsme nule, tím větší vliv má případná změna sazby na kapitálové zisky. Viz obrázek a celý článek níže. Stačí si spočítat, co se stane s cenou 30 letého bondu, pokud FED v krizi sníží sazby z 2 % na nulu.

Convexity.PNG (254.35 KiB) Zobrazeno 2612 x

LINK https://portfoliocharts.com/2019/05/27/ ... convexity/

[Malag]

Po krachu na burze v roce 1929 trvalo 50 let, než byl index na nule v inflací očištěných hodnotách.

Pak jsem přijď říci, kdy byl trvale DOW na stejno jako v roce 1929. Děkuji.

Já vlastně nevím, proč to řešíme, ale nedá mi to. Jednak to trvalo max 30 let (bez započtení divi), viz graf níže. Netuším, kde si přišel na 50 let. Původně si zmiňoval S&P 500, ale ten byl založen až 1957. Jasně, máme dopočítaná data, ale DJIA mi dává větší smysl.

Druhak nechápu onu podmínku "trvale". Jakože si vezmeš data v peaku, který trval pár měsíců a pak si kladeš podmínku pro "ukončení" recese? Co třeba reálnější varianta, kdy člověk jel DCA poslední 4 roky před peakem? Pak by byl na svém už po nějakých 8 letech (1929 - 1937). To je mnohem smysluplnější use-case.

A teď zkusme ještě smysluplnější příklad. Zahrňme dividendy, které předchozí graf ignoruje. Po roce 1929 stačilo pouhých 7 let na to, aby byl investor na svém! Jasně, byla tam nějaká volatilita a člověk se pak podíval ještě o 20 % níže (nic hrozného). Po 15 letech už se DJIA nikdy nedostal pod maxima z roku 1928.

1928.PNG (398.9 KiB) Zobrazeno 2587 x

Data je potřeba brát s rezervou, neberou v potaz úplný peak, který trval pár měsíců v roce 1929, ale to je nepodstatné. V každém případě se bavíme o řádově 10-15 letech, nikoliv 50 či dokonce 78, jak zmiňuješ dříve.

Je vtipné, že data poctivě očesáváš o inflaci, aby vypadala hůř, ale záměrně zanedbáváš fakt, že společnosti toho času velkou část zhodnocení vypláceli akcionářům ve formě dividendy. Je těžké v tom nevidět nějaký záměr, byť nechápu jeho cíl.

[Malag]

Pokud by ti nechtělo číst celý paper (The Golden Dilemma), což důrazně doporučuji, jelikož moc lepších materiálů na dané téma nenajdeš, tak přidávám jeden historický graf chování zlata (bohužel pouze do 2007).

Nedělám z něj žádné závěry, jen poukazuji na to, že brát posledních 90 let dat nemusí být úplně dobrý nápad.

Gold_200.PNG (75.16 KiB) Zobrazeno 2585 x

M.

[czhunter]

Malagu, inflace v 70. letech vymazala veškeré zisky, které indexy měli od roku 1928. Takže sice jsi byl po pár letech po krachu roku 1929 zase na nule, sotva jsi ale byl na nule, tak přišel další krach a zase si na 10 let čekal být na nule a tak to trvalo až do začátku dnešního býčího trhu v roce 1985. No a i když jsi nekoupil na vrcholu a třeba v roce 1925, tak i podle toho tvého grafu jsi čekal na nulu do roku 1950. A když jsi byl konečně v 50. a 60. letech na nule, tak přišla 70. léta a zase jsi byl pod kupní sílou roku 1925. Já se tu bavím o dlouhodobém trendu a ne že si na měsíc byl na nule a pak zase přišel o 30%.

No a dividendy dříve byla krásná věc, dnes má ale index yield 1,3%. Tedy 55 let, než ti dividenda zdvojnásobí kupní sílu. To je kauf. Tedy za 55 let si budeš moci místo jedněch slipů koupit slipy dvoje. Když vydržíš ten index 55 let držet a inflace bude nula. Proto jsem jasně několikrát psal, že historicky na dividendy připadá půlka výnosů, ale s tím je dnes konec. Ne za dnešních valuací.

No a zlato jak se dalo čekat nejlepší třída aktiv YTD. 20% nadvýkon oproti S&P 500 a klidný přístav v nejhorších 4 měsících pro dluhopisy za 50 let a pro akcie dokonce od roku 1939. Jakmile začne klesat dolar, zlato by mohlo letět nahoru. Těžaři, třeba Barrick byli ještě nedávno +40% YTD. Tedy opět zlato se ukázalo jako nejlepší ukladatel hodnoty při čekání na krach na akciové burze. Není to Bitcoin, nejsou to předražené dluhopisy.

Ohledně bondů v portfoliu mám smíšené pocity. Jasně, yield je nízký, ale to samé se dá říct o očekávaném zisku na akciích. Na druhou stranu jejich diverzifikační role je nejspíš stále stejně platná. Jasně, sazby nemají takový prostor k poklesu, ale čím blíže jsme nule, tím větší vliv má případná změna sazby na kapitálové zisky. Viz obrázek a celý článek níže. Stačí si spočítat, co se stane s cenou 30 letého bondu, pokud FED v krizi sníží sazby z 2 % na nulu.

Jaj to nezestárlo dobře. Dluhopisy -19% YTD a nejhorší 4 měsíce pro dluhopisy za 50 let. A to nejen od začátku roku, ale i klouzavé období 4 měsíců. Tomu se na Wallstreet říká bloodbath. Jediné co letos funguje na stabilizaci portfolia je zlato a komodity, přesně jak jsem v roce 2021 navrhoval, že v době drahých akcií je čas kupovat komodity, protože fungují v negativní korelaci s akciemi. Komodity plus deep value akcie se slušným růstem drtí trhy o desítky procent jak YTD, tak 1Y.

Malagu, mám dotaz. Jsi zastánce efektivního trhu. Tak mi teda vysvětli ty propady o 75-90% u firem jako Paypal, Peloton, Netflix a stovky dalších. Když je trh efektivní, jak může "přes noc" klesnout hodnota firmy o 75%-95%? Nebo mám zase pravdu já a trhy nejsou efektivní v krátkodobém a střednědobém horizontu? Chamtivost vyhnala tyto akcie vysoce nad férovou cenu.

[czhunter]

Tak nám končí nejdelší a jeden z nejlepších býčích trhů v historii USA. Pro mnoho lidí bude překvapení, že akcie v takto úspěšném býčím trhu za posledních 5 let stěží porazily zlato či dokonce za něm zaostali v podání indexu DOW a VNQ (REITs).

Jak je na následujícím srovnání vidět, tak i index S&P 500 je jen 7% nadvýnos nad zlatem. Nejsou započítány dividendy, tedy přidejte 5% divi pro S&P 500.

100 tisíc investovaných před 5 lety do zlata by dnes mělo hodnotu 143 tisíc, zatímco do S&P 500 nějakých 155 tisíc. Nepočítajíc kapitálovou daň u akcií 15% zatímco zlato 0% v ČR. Tedy nic život měnícího a evidentně mnoho lidí dělá z akcií modlu a jakoby jediné aktivum světa hodné investování, i když pravda je někde jinde. No a samozřejmě diverzifikované portfolio 60% akcie 40% zlato by mělo téměř identický výnos se 100% v akciích, ale volatilita by byla mnohem nižší a zároveň je vždy k dispozici 40% portfolia v negativně korelujícím aktivu, tedy člověk má z čeho nakupovat v době medvědích trhů a propadů na akciové burze.

Také je potřeba si uvědomit, že většina výnosů pro indexy připadá na několik málo akcií jako jsou AAPL, MSFT apod. Většina akcií v indexu za posledních 5 let nevydělala nic nebo jen velice málo a většina za zlatem zaostala. Stačí odebrat FAANG z indexu S&P 500 a obrázek je hned jiný. Většina zisků indexu je pryč. To odpovídá i výsledku studie BoA, která říká, že 90% historických výnosů indexu S&P 500 připadá na top 10% akcií v indexu. Zbylých 90% je jen do počtu a dost z toho nevydělá vůbec nic. Proč to říkám? Pokud je člověk stock-picker a netrefí se do těch top 10% akcií, pak jsou výnosy silně za historickým průměrem, pokud ne rovnou nulové či dokonce negativní. Stačí se podívat na Ladislavovo portfolio, složené z firem jako T, WFC, WBA, BMW, HSBC apod. Jejich 5 letý graf je katastrofa, protože jejich EPS růst je katastrofa. Hlavně, že se mnou v roce 2019 do krve bojoval, že zlato je odpad, protože neplatí dividendy a že zůstane u kupovaní dividendových akcií Shell a T. Dobře ti tak. Stříbro v tu dobu bylo za $13, pod náklady na vytěžení, které se pohybují kolem $15. Koupit něco pod cenou výroby, pokud není hodnotové investování, pak už nevím co.