01) Dělení portfolia mezi dědice
Moderátor: VSbrok
01) Dělení portfolia mezi dědice
Omlouvám se za neadventní téma, ale blíží se konec roku a čas bilancování. V rámci něho jsem začal přemýšlet i nad tím, že každého z nás bude týkat téma, co se stane s naším ptf (pokud jej v důchodu nezkonzumujeme) a dát i našim blízkým „kuchařku“ jak postupovat. Proto si myslím, že toto vlákno by zasloužilo být samostatné a postupně doplňované. Je to morbidní, ale zodpovědní lidé uvažují i o tomto neb máme naše blízké rádi a chceme, aby na nás příjemně vzpomínali.
Nadhazuji několik okruhů, které budu číslovat. Zkuste reagovat vždy s číslem a okruhem. Pokud naleznete nový samostatný okruh, jak je v tomto příspěvku doplním. Žel fórum Ladislava neumí více úrovní. V IG to budou doufám samostatné podvlákna (nějak mi to nešlo založit a tak prosím správce, zda toto nepřesunout do hlavního adresáře a pak jednotlivá podtémata nedat jako samostatné diskusní okruhy) .
1. Dělení portfolia mezi dědice
1.1. Když se dědí nemovitost, pak vznikají ideální x-tiny. U akcií to neexistuje. A tak ptf se rozdělí mezi dědice jak? Dle ocenění? Co když jsou další účastníci například finanční úřad na nezaplacené daně,….? Předpokládám, že nejdříve musí být vypořádáni ti, kterým jsem dlužil (půjčky, hypotéky, daně,…)
1.2. Pokud dědické řízení rozdělí akcie k ceně v den v rozhodnutí (tržní cena se mění, a tak je rozhodný den důležitý a chci vidět, jak nějaký notář akcie oceňuje, aby je pak dokázal rozdělit na části). Předpokládám, že dělení bude podle tržní ceny. Jinak to asi nejde – příklad: některé akcie jsem mohl získat spin-offem nebo z mergeru.
1.3. Bude se při dělení a oceňovaní akcií brát do úvahy aj dividenda? Jako to udělat, když budoucí dividenda je nejistá?
1.4. Jak dělí závazky (daně, půjčky, …) a pak výnosy vázané z těchto aktiv? Jak se dělí margin?
Viz 1.1 - předpokládám, že nejdříve budou uspokojeni ti, kterým jsem dlužil. Čili prodají se akcie tak, aby se poplatil dluh.
Nadhazuji několik okruhů, které budu číslovat. Zkuste reagovat vždy s číslem a okruhem. Pokud naleznete nový samostatný okruh, jak je v tomto příspěvku doplním. Žel fórum Ladislava neumí více úrovní. V IG to budou doufám samostatné podvlákna (nějak mi to nešlo založit a tak prosím správce, zda toto nepřesunout do hlavního adresáře a pak jednotlivá podtémata nedat jako samostatné diskusní okruhy) .
1. Dělení portfolia mezi dědice
1.1. Když se dědí nemovitost, pak vznikají ideální x-tiny. U akcií to neexistuje. A tak ptf se rozdělí mezi dědice jak? Dle ocenění? Co když jsou další účastníci například finanční úřad na nezaplacené daně,….? Předpokládám, že nejdříve musí být vypořádáni ti, kterým jsem dlužil (půjčky, hypotéky, daně,…)
1.2. Pokud dědické řízení rozdělí akcie k ceně v den v rozhodnutí (tržní cena se mění, a tak je rozhodný den důležitý a chci vidět, jak nějaký notář akcie oceňuje, aby je pak dokázal rozdělit na části). Předpokládám, že dělení bude podle tržní ceny. Jinak to asi nejde – příklad: některé akcie jsem mohl získat spin-offem nebo z mergeru.
1.3. Bude se při dělení a oceňovaní akcií brát do úvahy aj dividenda? Jako to udělat, když budoucí dividenda je nejistá?
1.4. Jak dělí závazky (daně, půjčky, …) a pak výnosy vázané z těchto aktiv? Jak se dělí margin?
Viz 1.1 - předpokládám, že nejdříve budou uspokojeni ti, kterým jsem dlužil. Čili prodají se akcie tak, aby se poplatil dluh.
ptf dle hodnoty
rustove: vyprodáno
na stalo: RITM,MAIN,WMB,OHI,MPW,RIO,ABR,AM,WMB,MO,VET,TABAK,ABBV,SPG,GAIN,LYB,CEZ,STOR,VICI,DOW
rustove: vyprodáno
na stalo: RITM,MAIN,WMB,OHI,MPW,RIO,ABR,AM,WMB,MO,VET,TABAK,ABBV,SPG,GAIN,LYB,CEZ,STOR,VICI,DOW
- VSbrok
- Site Admin
- Příspěvky: 1839
- Registrován: 03 led 2019 23:09
- Bydliště: 100 věží
- Been thanked: 7 times
- Kontaktovat uživatele:
Re: 01) Dělení portfolia mezi dědice
Obecně k bodu 1)
Dědic nabytím dědictví vstupuje komplexně do majetkového postavení zůstavitele, a obecně tak odpovídá za všechny jeho dluhy. Pozůstalost, kterou nabývá, tvoří veškeré jmění, které zůstavitel zanechal v okamžiku své smrti, a na dědice tak přechází nejenom majetek, ale i dluhy zůstavitele.
Dědic musí uhradit zůstavitelovy dluhy i nad rozsah nabytého dědictví, případně i ze svého výlučného majetku. Dědictví pro něj může být ve výsledku i majetkově likvidační.
Pokud dědic o předlužení ví, může dědictví odmítnout (má na to 1 měsíc, nebo 3 měsíce, pokud pobýval v zahraničí).
Prohlášení o přijetí nebo odmítnutí dědictví je konečné a nelze jej následně měnit.
Tato podmínka jde zmírnit uplatněním výhrady soupisu pozůstalosti (§1675 NOZ), čímž se omezí rozsah odpovědnosti. Soupis pozůstalosti má v takovém případě sloužit ke zjištění pozůstalostního jmění a určení čisté hodnoty majetku v době smrti zůstavitele.
Dědic, který uplatnil výhradu soupisu, je sice i nadále povinen obecně hradit dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, avšak věřitel po tomto dědici může požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu, hradí tedy dluhy zůstavitele jen do výše ceny nabytého dědictví. Pokud dědic výhradu soupisu neuplatní, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu.
1.1. Když se dědí nemovitost, pak vznikají ideální x-tiny. U akcií to neexistuje.
Pravděpodobný postup (podle mne – nemám ověřeno) by byl zřejmě takový, že soud rozdělí dědictví a tím i majetek v akciích také na x-tiny a bude na dědicích, aby se domluvili s brokerem na zvolení společného zástupce (nejlépe s notářskou plnou mocí) a ten ptf. rozdělil. V praxi by to asi znamenalo prodej akcií s následným dělením hotovosti podle podílů. Případné dividendy by se po převodu na hotovost dělily podle podílů rovněž.
Případné poplatky brokerovi i úřadům by se odvozovaly podle výše podílu.
Jako alternativu k dědictví nebo závěti s cílem nasměrovat dědictví a zachovat rodinný majetek, může být cestou svěřenský fond, kde si zakladatel v tzv. statutu fondu stanoví využívání požitků, např. dividend.
Rodinný svěřenský fond nabízí velmi efektivní řešení, protože majetek vyčleněný do fondu přestává být ve vlastnictví toho, kdo jej do fondu vložil, a náleží výhradně určené osobě, tzv. Beneficientovi. To i v případě, kdy není v žádném příbuzenském vztahu k zakladateli fondu. Tento koncept se často využívá i v případě zamezení dědického nároku u dětí z předchozího manželství, kde je absence vztahu s rodičem.
Podle průzkumu pouze 16% rodičů věří, že jejich děti budou dosahovat stejné výše finančního úspěchu, a jsou schopni spravovat rodinné jmění tak, jak si to oni naplánovali.
Dědic nabytím dědictví vstupuje komplexně do majetkového postavení zůstavitele, a obecně tak odpovídá za všechny jeho dluhy. Pozůstalost, kterou nabývá, tvoří veškeré jmění, které zůstavitel zanechal v okamžiku své smrti, a na dědice tak přechází nejenom majetek, ale i dluhy zůstavitele.
Dědic musí uhradit zůstavitelovy dluhy i nad rozsah nabytého dědictví, případně i ze svého výlučného majetku. Dědictví pro něj může být ve výsledku i majetkově likvidační.
Pokud dědic o předlužení ví, může dědictví odmítnout (má na to 1 měsíc, nebo 3 měsíce, pokud pobýval v zahraničí).
Prohlášení o přijetí nebo odmítnutí dědictví je konečné a nelze jej následně měnit.
Tato podmínka jde zmírnit uplatněním výhrady soupisu pozůstalosti (§1675 NOZ), čímž se omezí rozsah odpovědnosti. Soupis pozůstalosti má v takovém případě sloužit ke zjištění pozůstalostního jmění a určení čisté hodnoty majetku v době smrti zůstavitele.
Dědic, který uplatnil výhradu soupisu, je sice i nadále povinen obecně hradit dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, avšak věřitel po tomto dědici může požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu, hradí tedy dluhy zůstavitele jen do výše ceny nabytého dědictví. Pokud dědic výhradu soupisu neuplatní, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu.
1.1. Když se dědí nemovitost, pak vznikají ideální x-tiny. U akcií to neexistuje.
Pravděpodobný postup (podle mne – nemám ověřeno) by byl zřejmě takový, že soud rozdělí dědictví a tím i majetek v akciích také na x-tiny a bude na dědicích, aby se domluvili s brokerem na zvolení společného zástupce (nejlépe s notářskou plnou mocí) a ten ptf. rozdělil. V praxi by to asi znamenalo prodej akcií s následným dělením hotovosti podle podílů. Případné dividendy by se po převodu na hotovost dělily podle podílů rovněž.
Případné poplatky brokerovi i úřadům by se odvozovaly podle výše podílu.
Jako alternativu k dědictví nebo závěti s cílem nasměrovat dědictví a zachovat rodinný majetek, může být cestou svěřenský fond, kde si zakladatel v tzv. statutu fondu stanoví využívání požitků, např. dividend.
Rodinný svěřenský fond nabízí velmi efektivní řešení, protože majetek vyčleněný do fondu přestává být ve vlastnictví toho, kdo jej do fondu vložil, a náleží výhradně určené osobě, tzv. Beneficientovi. To i v případě, kdy není v žádném příbuzenském vztahu k zakladateli fondu. Tento koncept se často využívá i v případě zamezení dědického nároku u dětí z předchozího manželství, kde je absence vztahu s rodičem.
Podle průzkumu pouze 16% rodičů věří, že jejich děti budou dosahovat stejné výše finančního úspěchu, a jsou schopni spravovat rodinné jmění tak, jak si to oni naplánovali.
Investuji na důchod a klidný spánek
Re: 01) Dělení portfolia mezi dědice
Tak jsem se trochu blíže díval na institut svěřenského fondu a přijde mi to zatím jako nejlepší možnost, jak s majetkem naložit. Prozatím na tom teda nevidím moc nevýhod. Co jsem pročítal zdroje:
https://www.trusty.cz/?gclid=EAIaIQobCh ... gIE5_D_BwE
https://www.svsp.cz/magazin/clanky/co-j ... i-uvazovat ,
Zajímavý odstavec:
"Studie přitom ukazují, že až 75 % bohatých rodin ztrácí své bohatství během tří generací a že 90 % těchto ztrát lze připsat špatné komunikaci uvnitř rodiny spíše než špatnému finančnímu plánování."
Celkově se mi výhody (zde: https://www.svsp.cz/dedictvi-a-nastupnictvi ) moc zamlouvají.
Rád si přečtu vaše názory...
https://www.trusty.cz/?gclid=EAIaIQobCh ... gIE5_D_BwE
https://www.svsp.cz/magazin/clanky/co-j ... i-uvazovat ,
Zajímavý odstavec:
"Studie přitom ukazují, že až 75 % bohatých rodin ztrácí své bohatství během tří generací a že 90 % těchto ztrát lze připsat špatné komunikaci uvnitř rodiny spíše než špatnému finančnímu plánování."
Celkově se mi výhody (zde: https://www.svsp.cz/dedictvi-a-nastupnictvi ) moc zamlouvají.
Rád si přečtu vaše názory...
Dividendová kostra: ABBV, BTI, MO, SPG, CSCO, OHI, TD, RY, UGI, TSN, BMY, ENB
Ostatní divi: Santander, HII
Růstové: Unity Software (U)
Biotech: Hepion Pharma. (HEPA), Annovis Bio (ANVS), PDS Bio. Corp. (PDSB)
Ostatní divi: Santander, HII
Růstové: Unity Software (U)
Biotech: Hepion Pharma. (HEPA), Annovis Bio (ANVS), PDS Bio. Corp. (PDSB)
- VSbrok
- Site Admin
- Příspěvky: 1839
- Registrován: 03 led 2019 23:09
- Bydliště: 100 věží
- Been thanked: 7 times
- Kontaktovat uživatele:
Re: 01) Dělení portfolia mezi dědice
jojo dává to smysl a musím říct, že nad tím taky občas přemýšlím ... hlavně nad podmínkama, který budou muset ratolesti splnit, aby z toho něco dostaly
Investuji na důchod a klidný spánek
Re: 01) Dělení portfolia mezi dědice
Rád bych oživil toto téma. Trápí mě příp. přechod mého investičního portfolia na pozůstalé a s tím spojená "dědická" daň v různých zemí, kde můžu během života držet cenné papíry (především tedy akcie). Všichni to jistě chápeme jako velkou výhodu, že je možné po smrti přenést např. své (často z velké části US) akciové portfolio na své děti a manželku. Nicméně jsem kdysi zaregistroval tento článek (https://www.cnbc.com/2015/11/03/why-for ... lions.html), po jehož přečtení jsem si teprve uvědomil, že dědic i jako nerezident USA má nejspíše v rámci "dědické daně" povinnost zdanit 40 % zděděné americké akcie. A asi to není pouze USA, kde nejspíše nemáme jako ČR residenti nějakou dohodu o zamezení této daně, jako je to u zamezení dvojímu zdanění dividend. Obdobně se to bude týkat nejspíše i UK a jiných států. Vlastně mi ani není jasné, zda má dědic skutečně ihned odvést v tomto případě 40% daň, pokud bude portfolio dál držet a sem tam něco dalšího prodá/nakoupí. Tedy pokud neukončí všechny otevřené pozice.
Že by to byl ten důvod, proč nejbohatší lidé světa před svou smrtí rozdají většinu majetku na charitu a na pozůstalé předají pouze zlomek majetku? Nebo se tak alespoň tváří. Kdo ví, kde reálně skončí fin. prostředky převedené na všechny ty charitativní nadace.
Ještě můžu podložit tímto:
- https://www.taxesforexpats.com/articles ... tates.html
- https://www.bogleheads.org/wiki/Non-US_ ... _tax_traps
Že by to byl ten důvod, proč nejbohatší lidé světa před svou smrtí rozdají většinu majetku na charitu a na pozůstalé předají pouze zlomek majetku? Nebo se tak alespoň tváří. Kdo ví, kde reálně skončí fin. prostředky převedené na všechny ty charitativní nadace.
Ještě můžu podložit tímto:
- https://www.taxesforexpats.com/articles ... tates.html
- https://www.bogleheads.org/wiki/Non-US_ ... _tax_traps
- VSbrok
- Site Admin
- Příspěvky: 1839
- Registrován: 03 led 2019 23:09
- Bydliště: 100 věží
- Been thanked: 7 times
- Kontaktovat uživatele:
Re: 01) Dělení portfolia mezi dědice
řešilo se to u nás, ale i na dalších webech ...
Hlavní problém je, že s tím nemá, ZATÍM, nikdo žádnou zkušenost, takže naše generace asi nejspíš bude tou první, která tuhle cestičku bude muset prošlápnou
Obecně právnící říkají, že jako český rezident se má Tvé investiční ptf danit dle zákonů Tvé rezidence a mělo by bejt šumák kde to je investováno.
Jenže jak se k tomu postaví broker je otázka, na kterou dnes nezná odpověď vůbec nikdo
Další problém je ve white-lable brokerech ... např. u nás velmi oblíbený Lynx. Sice je to vlastně "český broker", ale ve skutečnosti jen poskytuje služby amerického brokera. Takže teoreticky, když pak dědic dojde do Lynx, tak ten by měl udělat jen výpis hodnoty, to předat FÚ a ptf převést na novou osobu.
Jenže jak se k tomu postaví IB je ve hvězdách ...
Hlavní problém je, že s tím nemá, ZATÍM, nikdo žádnou zkušenost, takže naše generace asi nejspíš bude tou první, která tuhle cestičku bude muset prošlápnou
Obecně právnící říkají, že jako český rezident se má Tvé investiční ptf danit dle zákonů Tvé rezidence a mělo by bejt šumák kde to je investováno.
Jenže jak se k tomu postaví broker je otázka, na kterou dnes nezná odpověď vůbec nikdo
Další problém je ve white-lable brokerech ... např. u nás velmi oblíbený Lynx. Sice je to vlastně "český broker", ale ve skutečnosti jen poskytuje služby amerického brokera. Takže teoreticky, když pak dědic dojde do Lynx, tak ten by měl udělat jen výpis hodnoty, to předat FÚ a ptf převést na novou osobu.
Jenže jak se k tomu postaví IB je ve hvězdách ...
Investuji na důchod a klidný spánek
Re: 01) Dělení portfolia mezi dědice
Já bych měl obavu pouze u US brokerů, kteří tě nejspíš bez zdanění utéct nenechají. Mám info z Patria a ti jednoduše postupují podle českých zákonů - tj. v rámci dědictví převedou cenné papíry na dědice a nikam nic nehlasí. Taktéž je možné, aby opravněná osoba celé portfólio odprodala ještě před samotným dědictvím. Tím pádem daná osoba zdědí čistě cash a vlastně ani není způsob, jak by se to mohlo někam propsat.
Přemýšlel jsem o tom hlavně z pohledu, že by např. děti zdědily portfólio, na daň se vykašlaly (stejně je nikdo z US nedonutí), ale v US by se to "nějak" dozvěděli a dělali případné problémy při pobytu, studiu či podobně.
U Lynxu bych čekal, že postupují stejně jako Patria. Upřímně si nemyslím, že by vůbec legálně mohli hlásit úmrtí českého občana nějaké zahraniční mocnosti. Na základě čeho? Pokud budu vlastnit indické akcie, tak to budou hlasit i tam? To mi nedává smysl.
Ostatně takovou daň si může zavést každý stát. Pravděpodobně se na světě spousta takových států i najde. Dost pochybuji, že by někdo trávil dny studiem jednotlivých daňových systémů, aby mohl poctivě poplatit všechny daně.
Přemýšlel jsem o tom hlavně z pohledu, že by např. děti zdědily portfólio, na daň se vykašlaly (stejně je nikdo z US nedonutí), ale v US by se to "nějak" dozvěděli a dělali případné problémy při pobytu, studiu či podobně.
U Lynxu bych čekal, že postupují stejně jako Patria. Upřímně si nemyslím, že by vůbec legálně mohli hlásit úmrtí českého občana nějaké zahraniční mocnosti. Na základě čeho? Pokud budu vlastnit indické akcie, tak to budou hlasit i tam? To mi nedává smysl.
Ostatně takovou daň si může zavést každý stát. Pravděpodobně se na světě spousta takových států i najde. Dost pochybuji, že by někdo trávil dny studiem jednotlivých daňových systémů, aby mohl poctivě poplatit všechny daně.
- VSbrok
- Site Admin
- Příspěvky: 1839
- Registrován: 03 led 2019 23:09
- Bydliště: 100 věží
- Been thanked: 7 times
- Kontaktovat uživatele:
Re: 01) Dělení portfolia mezi dědice
jj o tom žádná, taky dost pochybuju, že by broker někam něco hlásil.
spíš bych se bál o to, kdyby staříček natáhl bačkory a nikomu nic neřekl.
to by bylo dost těžké něco dohledávat, dost pochybuju, že dnes advokáti obvolávají brokery a ptají se .. protože si myslím, že by je broker poslal do ...
Dobrý den, jsem advokát XY, umřel človek AB, neměl u vás účet?
spíš bych se bál o to, kdyby staříček natáhl bačkory a nikomu nic neřekl.
to by bylo dost těžké něco dohledávat, dost pochybuju, že dnes advokáti obvolávají brokery a ptají se .. protože si myslím, že by je broker poslal do ...
Dobrý den, jsem advokát XY, umřel človek AB, neměl u vás účet?
Investuji na důchod a klidný spánek
Re: 01) Dělení portfolia mezi dědice
To si snad děláte srandu.
Jestli to nevíte, tak broker už dávno hlásí spoustu věcí.
Hlásí každou vaší dividendu a odvádí z ní daně za vás. Jedná za vás s finančním úřadem, v každé zemi, kde máte nakoupené akcie. Malagu, pokud máš akcie v Indii, tak zcela jistě za tebe broker platí srážkovou daň podle indických zákonů a řídí se tamními zákony a jedná s tamními úřady. Jinak by nemohl na jejich burze obchodovat. Takže ano, jsou stovky různých daňových systémů a zákonů a broker je hlídá za tebe. To, že ty o tom nevíš, neznamená, že se to neděje.
Nevím, mě by přišlo logické, že broker musí hlásit úmrtí klienta finančnímu úřadu v USA a vypořádat případnou dědickou daň tam, před převodem pozic na dědice. Nebo přijde dodatečně doplatek dědicům, pokud to prodají sami, jak píše Malag. Pokud na to existuje v USA zákon, tak ho prostě musí broker dodržovat a přes to nejede vlak. Proč by také USA takový zákon zavádělo, kdyby podle něj nic nemohlo vybrat? Trochu občas přemýšlejte.
Jestli to nevíte, tak broker už dávno hlásí spoustu věcí.
Hlásí každou vaší dividendu a odvádí z ní daně za vás. Jedná za vás s finančním úřadem, v každé zemi, kde máte nakoupené akcie. Malagu, pokud máš akcie v Indii, tak zcela jistě za tebe broker platí srážkovou daň podle indických zákonů a řídí se tamními zákony a jedná s tamními úřady. Jinak by nemohl na jejich burze obchodovat. Takže ano, jsou stovky různých daňových systémů a zákonů a broker je hlídá za tebe. To, že ty o tom nevíš, neznamená, že se to neděje.
Tak to určitě. Daní se podle daňového domicilu dané firmy. Jakékoliv zdanění v zemi rezidence je navíc. Taková nástavba. Když ČR zavede 0% daň z dividend, fakt si myslíš, že přestaneš platit srážkovou daň u brokera u akcií v USA a jinde? Ne budeš platit dál sazbu podle dané země domicilu. Tedy 0% UK, 25% Německo atd.Obecně právnící říkají, že jako český rezident se má Tvé investiční ptf danit dle zákonů Tvé rezidence a mělo by bejt šumák kde to je investováno."
Nevím, mě by přišlo logické, že broker musí hlásit úmrtí klienta finančnímu úřadu v USA a vypořádat případnou dědickou daň tam, před převodem pozic na dědice. Nebo přijde dodatečně doplatek dědicům, pokud to prodají sami, jak píše Malag. Pokud na to existuje v USA zákon, tak ho prostě musí broker dodržovat a přes to nejede vlak. Proč by také USA takový zákon zavádělo, kdyby podle něj nic nemohlo vybrat? Trochu občas přemýšlejte.
The chart-reading technique actually works. Peter Lynch, (z knihy Beating the Street, postscript.) 1993
Re: 01) Dělení portfolia mezi dědice
Tak jsem prohledal oficiální stránky IRS, brokerů atd. aby tu místo nějakých blbostí a dojmů byly fakta a realita. Bohužel do detailu se všechny informace najít nedají a tak je spousta věcí přes internet nedohledatelná.
Pro Malaga a VSbrocka bude asi překvapení, že každý broker, který chce obchodovat v USA, se musí zaregistrovat a podléhat přísným pravidlům americké SEC (Securities and Exchange Commission). A to bez ohledu, zda poskytuje svoje služby jen cizincům a bez ohledu na zemi brokera. A každý broker musí dodržovat zákony USA včetně všech daňových. Aneb pokud vlastním majetek v cizí zemi, podléhám tamním zákonům dané země, co se týče daného majetku. Tedy věty, jako proč by měl broker něco hlásit cizí mocnosti a že podle právníků by měl člověk být daněný podle země rezidence není a nikdy nebyla pravda.
Mezi daňové zákony pro nerezidenty USA patří zákon, že každý nerezident USA musí zaplatit 30% daň z dividend srážkovou daní u brokera. Tato daň může být snížena úmluvou mezi zeměmi a třeba ČR má domluvenu nižší sazbu 15%. Tedy každý broker zadrží srážkovou daň z dividendy, zašle jí automaticky Americkému správci daně (IRS) a každoročně podává pro IRS formulář 1042-S. Tedy broker o vás neustále předává data cizím vládám a finančním institucím, což by v dnešním propojeném globálním světě nemělo být pro nikoho překvapením. Pokud navíc pobýváte v USA déle než 183 dní za kalendářní rok, pak se na vás vztahuje i povinnost zaplatit kapitálovou daň z prodeje akcií.
Další daňový zákon je právě ta dědická daň pro nerezidenty USA s majetkem v USA vyšším než $60k. Pak jsou dědicové povinni zaplatit dědickou daň úřadu IRS ve výši 40%. Opět jako u dividend není rozdíl, zda máte brokera z ČR nebo USA. Tento zákon pro vás platí vždy. Může však být rozdíl v přístupu jednotlivých brokerů k danému zákonu, jejich případná neznalost i pochybení a větší pravděpodobnost brokera z USA se daným zákonem řídit. Dle aktuální verze zákona, co jsem dokázal dohledat by povinnost vyřízení a nahlášení této daně u IRS měla připadat na vykonavatele dědického řízení či na dědice a ne na brokera. Není aktuálně povinnost a kompetence brokera tuto daň u IRS vyřizovat. Na druhou stranu broker, obzvláště ten z USA by mohl a měl požadovat doklad o zaplacení této dědické daně, před uvolněním aktiv dědicům. Tedy účet zůstane uzamčený, dokud daň nezaplatíte.
K dnešnímu dni nemá ČR žádnou úmluvu s USA o snížení či neuplatnění této dědické daně, tudíž tuto daň zaplatit musíte a v plné výši 40%.
Na druhou stranu, pokud pozůstalí nenahlásí smrt klienta brokerovi a nebo IRS si tuto informaci od brokera nevyžádá, pak je dnes šance IRS se dozvědět o smrti nerezidenta velice malá a vymahatelnost této daně je dnes také velice malá. Např. dle statistik IRS pro rok 2014 se uvádí jen 150 případů přihlášení se k povinnosti tuto daň platit. Tedy v praxi, pokud se dědicové k této dani nepřihlásí, tak nic platit nebudou, pokud nedojde k situaci, že broker účet zablokuje a bude vyžadovat doklad o zaplacení daně u IRS. Tato možnost je více pravděpodobná u brokera z USA, než třeba u té Patrie, které z nevědomosti, lenosti či jiného důvodu nedodrží patřičný zákon.
No také je důležité říci, že daňové zákony se mění velice často. Tedy pokud je mi třeba 30, tak v době mé smrti třeba za 40 let budou platit úplně jiná pravidla, než dnes a jiný level vymáhání těchto zákonů. Tudíž, že se dnes tento zákon v podstatě neuplatňuje neznamená, že se nebude uplatňovat více již za pár let. Naopak je to téměř jisté. Propojenost daňových úřadů a výměna informací mezi zeměmi se zvyšuje rok od roku. Také je dost možné, že přesunou povinnost informovat IRS o smrti nerezidenta s majetkem v USA na brokery a blokovat účty do zaplacení této daně bude norma.
Pro Malaga a VSbrocka bude asi překvapení, že každý broker, který chce obchodovat v USA, se musí zaregistrovat a podléhat přísným pravidlům americké SEC (Securities and Exchange Commission). A to bez ohledu, zda poskytuje svoje služby jen cizincům a bez ohledu na zemi brokera. A každý broker musí dodržovat zákony USA včetně všech daňových. Aneb pokud vlastním majetek v cizí zemi, podléhám tamním zákonům dané země, co se týče daného majetku. Tedy věty, jako proč by měl broker něco hlásit cizí mocnosti a že podle právníků by měl člověk být daněný podle země rezidence není a nikdy nebyla pravda.
Mezi daňové zákony pro nerezidenty USA patří zákon, že každý nerezident USA musí zaplatit 30% daň z dividend srážkovou daní u brokera. Tato daň může být snížena úmluvou mezi zeměmi a třeba ČR má domluvenu nižší sazbu 15%. Tedy každý broker zadrží srážkovou daň z dividendy, zašle jí automaticky Americkému správci daně (IRS) a každoročně podává pro IRS formulář 1042-S. Tedy broker o vás neustále předává data cizím vládám a finančním institucím, což by v dnešním propojeném globálním světě nemělo být pro nikoho překvapením. Pokud navíc pobýváte v USA déle než 183 dní za kalendářní rok, pak se na vás vztahuje i povinnost zaplatit kapitálovou daň z prodeje akcií.
Další daňový zákon je právě ta dědická daň pro nerezidenty USA s majetkem v USA vyšším než $60k. Pak jsou dědicové povinni zaplatit dědickou daň úřadu IRS ve výši 40%. Opět jako u dividend není rozdíl, zda máte brokera z ČR nebo USA. Tento zákon pro vás platí vždy. Může však být rozdíl v přístupu jednotlivých brokerů k danému zákonu, jejich případná neznalost i pochybení a větší pravděpodobnost brokera z USA se daným zákonem řídit. Dle aktuální verze zákona, co jsem dokázal dohledat by povinnost vyřízení a nahlášení této daně u IRS měla připadat na vykonavatele dědického řízení či na dědice a ne na brokera. Není aktuálně povinnost a kompetence brokera tuto daň u IRS vyřizovat. Na druhou stranu broker, obzvláště ten z USA by mohl a měl požadovat doklad o zaplacení této dědické daně, před uvolněním aktiv dědicům. Tedy účet zůstane uzamčený, dokud daň nezaplatíte.
K dnešnímu dni nemá ČR žádnou úmluvu s USA o snížení či neuplatnění této dědické daně, tudíž tuto daň zaplatit musíte a v plné výši 40%.
Na druhou stranu, pokud pozůstalí nenahlásí smrt klienta brokerovi a nebo IRS si tuto informaci od brokera nevyžádá, pak je dnes šance IRS se dozvědět o smrti nerezidenta velice malá a vymahatelnost této daně je dnes také velice malá. Např. dle statistik IRS pro rok 2014 se uvádí jen 150 případů přihlášení se k povinnosti tuto daň platit. Tedy v praxi, pokud se dědicové k této dani nepřihlásí, tak nic platit nebudou, pokud nedojde k situaci, že broker účet zablokuje a bude vyžadovat doklad o zaplacení daně u IRS. Tato možnost je více pravděpodobná u brokera z USA, než třeba u té Patrie, které z nevědomosti, lenosti či jiného důvodu nedodrží patřičný zákon.
No také je důležité říci, že daňové zákony se mění velice často. Tedy pokud je mi třeba 30, tak v době mé smrti třeba za 40 let budou platit úplně jiná pravidla, než dnes a jiný level vymáhání těchto zákonů. Tudíž, že se dnes tento zákon v podstatě neuplatňuje neznamená, že se nebude uplatňovat více již za pár let. Naopak je to téměř jisté. Propojenost daňových úřadů a výměna informací mezi zeměmi se zvyšuje rok od roku. Také je dost možné, že přesunou povinnost informovat IRS o smrti nerezidenta s majetkem v USA na brokery a blokovat účty do zaplacení této daně bude norma.
The chart-reading technique actually works. Peter Lynch, (z knihy Beating the Street, postscript.) 1993