Daně a jak na ně (původní vlákno ze starého fóra)

[volnicko]

- O kousek vyse ses odkazoval na MF. Firmy tu nejsou od toho, aby delaly charitu, ale generovaly zisk. To same z meho pohledu dela investor. Potrebujeme efektivne alokovat kapital, abychom dosahli co nejlepsi navratnosti. Pokud se mi v CR nabidne dobra moznost, rad ji vyuziji. Bohuzel cesky kapitalovy trh je tragicky. Rikam i jako byvaly akcionar Monety..
- Historicka navratnost SP500 je dost slusna a dost nad inflaci. Pokud to nekomu staci, kez voli ETF. Pak tedy zajistime navrat zhodnoceneho, nikoliv znehodnoceneho kapitalu.

Kazdopadne hodne stesti.

[StanikKolarik]

Přátelé, nevíte jestli se do limitu daňového trestu počítají i fiktivní prodeje?
Tedy že se firma přejmenovala nebo spojila nebo něco takového a došlo k automatickému prodeji celé pozice a nákupu nového titulu.
V mém případě se jedná o
NYSE:ANH > NYSE:RC (spojení firem)
NDQ:SPKE > NDQ:VIA (přejmenování)
NAS:AZN > NDQ:AZN (přechod na jinou burzu)

Zisk/ztrátu tam mám 0, ale proběhlo to

díky

[minarjo]

Na to zákon pamatuje a obhájil bych si to před FÚ i bez toho, když dané cenné papíry mnou prodány nebyly (a navíc objem investice nebyl změněn, šlo jen o plynulé nahrazení z těchto důvodů nezávislých na mé vůli). Totéž tedy štěpení akcií, přejmenování firem, fúze a akvizice atd.
K tomu ještě jedna citace z celkem rozumně napsaného článku na toto téma:

Výměna akcií
Při výměně akcie emitentem za jinou akcii o celkové stejné jmenovité hodnotě se časový test pro osvobození od daně nepřerušuje; obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny příslušné zákonné podmínky. Při nabytí akcie výměnou za zatímní list (u téhož majitele) se časový test pro osvobození od daně počítá ode dne předání zatímního listu nebo jeho zaevidování na majetkovém účtu akcionáře.

[zajic]

Také by mě to zajímalo. Kde se to dá najít v zákoně?
Protože u těch událostí se provede prodej, což znamená, že se realizuje případný zisk a to znamená danění v daném období. Třeba split u akcie, která nesplňuje časový test by mohlo znamenat, že se zdaní zisk z prodeje, nebo dojde ke krácení daně. A to je zásadní rozdíl.

[Jakub]

Jenže on se právě u těchto událostí prodej ve skutečnosti neprovádí.
Vy jste snad podal pokyn k prodeji? Platil jste transakční poplatek? Viděl jste na Volume grafu spike, který by odpovídal dvojnásobku tržní kapitalizace dané firmy, což by znamenalo, že všem akcionářům na světě byly násilně prodány jejich podíly a automaticky nakoupeny nové akcie?
Vsadím se, že odpověď je třikrát NE.

To, že broker ve výpisu uvádí nějaké fiktivní nákupy a prodeje je jejich problém. Zřejmě nemají systémy na tyto události připravené, tak to tam takhle šulí jen proto, aby docílili požadovaného konečného stavu.


Když na něco zákon vůbec nepamatuje, tak se to tam dá těžko najít. A nebo ještě jinak: v zákoně o dani z příjmů není a ani nemůže být vyjmenován úplný výčet všechno, z čeho se daň neodvádí.

Daň se odvádí z realizovaného zisku. Následující v žádném případě nejsou příklady realizace zisku:
- split (viz zde, i když to zrovna není náš zákon)
- přechod na jinou burzu
- přejmenování

U merge firem je to trochu diskutabilní, a asi dost záleží na konkrétní transakci. Někdy při spojení dochází ke kombinovanému vyrovnání - část v cashi, část v nově vydaných akciích.


Abych si taky zahrál roli "devil's advocate":
§ 3 odst. 2: "Příjmem ... se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou."
Tohle je asi to jediné, čím by berňák podle mě mohl zkoušet argumentovat, že máte zdanit příjem jen proto, že firma provedla split, přejmenování apod. Tuším, že přesně z tohoto důvodu se považuje za realizaci zisku okamžik, kdy si za bitcoiny koupíte auto - provádíte nepeněžní směnu a tím pádem realizujete zisk z "prodeje" bitcoinu.

Klíčová otázka ovšem je, co to vlastně je ta "směna". Běžný výklad je, že je to výměna jedné věci za jinou.
A tady bychom mohli snadno argumentovat, že k žádné směně nedošlo, protože na konci máme totéž co na začátku.
Před splitem jsem vlastnil 1/1000000 Tesly, po splitu stále vlastním stejný podíl 1/1000000 ve stejné firmě. Totéž u přejmenování nebo přestěhování na jinou burzu.
Stále nám tu hapruje jen ten merge.

Tak asi tak...

[minarjo]

Zcela správně. Zejména broker Degiro je známý těmi "fiktivními prodeji", které ale v žádném případě prodejem nejsou. Je to kvůli jejich systémům, jak sami přiznali, protože neumějí ptf.změny, ale jen nákup a prodej. A to i u elementárních věcí jako ten split.
Jiní brokeři (třeba i Fio) to v historii mají jako speciální položku s příslušným popisem (u Fio třeba typu Transformace), což je výstižnější.

[Jakub]

Na jiném fóru jsem narazil na docela "inovativní" přístup k výpočtu daně z příjmu z prodeje akcií. Zkrátka, pokud soustavně budujeme své akciové portfolio, tak proti příjmům z občasného prodeje započteme výdaje na nákup jiných akcií. Tím se vyhneme zdanění i v případě občasných krátkodobých (<3 roky) obchodů.

Znělo to jako too good to be true, ovšem po nakouknutí do zákona to vypadá obhajitelně. Zde jsou relevantní úryvky:

§ 10 - Ostatní příjmy
(1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména
> ...
> b) příjmy z úplatného převodu: ..., cenného papíru, ...
...

(4) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. ...

(5) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, ...
U příjmů z úplatného převodu cenných papírů lze kromě nabývací ceny akcie nebo kmenového listu a pořizovací ceny ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související s uskutečněním úplatného převodu a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů.

Ze zvýrazněných částí v odst. 5 poměrně jasně vyplývá, že:
Proti příjmům z prodeje cenných papírů lze jako výdaje uplatnit i pořizovací ceny ostatních cenných papírů.

To mě tedy vede k zamyšlení:

1. Pokud se těmi "ostatními cennými papíry" skutečně myslí naprosto všechny ostatní akcie, které jsem nakoupil a ještě ani neprodal, pak by to znamenalo, že se můžeme vyhnout danění veškerých zisků z prodeje, dokud za rok celkově víc nakupujeme než prodáváme.
2. Pokud "ostatní" znamená jen ostatní (neprodané) kusy akcií stejné společnosti, tak by to alespoň umožňovalo po výrazném zhodnocení akcie vyvést počáteční vklad tax-free, a zbytek držet alespoň do uplynutí časového testu. Tím by celý zisk byl tax-free.

Proti tomu všemu stojí zdejší koncensus, že nákupy a prodeje se musí přesně spárovat 1:1. Nevidím ale, z čeho takový výklad jasně vyplývá; hádám, že jen z fráze "výdaje prokazatelně vynaložené".

Co mi uniká?

[minarjo]

Jakube, "uniká" ti typické Čecháčkovství, tedy povinnosti vůči státu (zde daně) se snažit ošulit jak jsem to jde a vnitřně to sám sobě i druhým zkusit obhájit, aby se člověk vnitřně necítil jako podvodník.
Já s tebou nastíněným postupem nesouhlasím, považuji to už z logiky věci za obcházení daňového práva. Ta tučně zvýrazněná citace zákona se přece vztahuje ne na jeden konkrétní prodej, ale na daňové povinnosti daného typu jako celek, zde tedy na všechny prodeje cenných papírů celého zdaňovacího období (celého kalendářního roku). A v něm se jako náklad berou pořizovací ceny ostatních cenných papírů (tebou citovaná tučná pasáž) myšleno ostatních z těch, které daný rok do přiznání spadají (tedy ty, které byly prodány, vždyť se daný paragraf týká daně z PRODEJE cenných papírů). Cenné papíry, které prodány nebyly, proto vůbec do této daně nevstupují a tedy je (a jejich nákupní ceny) vůbec nelze na daný paragraf naroubovat. Kdo někdy Daňové přiznání už vyplňoval, musí mu toto být jasné, protože do příslušné přílohy přiznání pro danění dle paragrafu 10 (ostatní příjmy) se příjmy a výdaje uvádějí souhrnně vždy při daný typ daně. Tedy pro řádek typu D-prodej cenných papírů tam budou příjmy=co se celkem získalo za daný rok z prodejů CP a výdaje=náklady s těmito prodeji spojené, tedy transakční poplatky příslušných obchodů a nákupní ceny těch prodaných cenných papírů, ani náhodou jiných neprodaných. Proto ta evidence a párování, aby toto souhrnně šlo vůbec vyčíslit.

[Jakub]

Jakube, "uniká" ti typické Čecháčkovství, tedy povinnosti vůči státu (zde daně) se snažit ošulit jak jsem to jde a vnitřně to sám sobě i druhým zkusit obhájit, aby se člověk vnitřně necítil jako podvodník.
Já s tebou nastíněným postupem nesouhlasím, považuji to už z logiky věci za obcházení daňového práva.

Asi jsem dostatečně nezdůraznil, že mě zajímá zcela konkrétně, z čeho přesně a jasně vyplývá, že si do výdajů můžu započítat jen náklady na nákup těch akcií, které jsem letos prodal.

Morální stránka věci se tu nedávno probírala, tak to nemusíme rozdmýchávat znovu. Stejně tak mě nezajímá dojmologie, že něco bylo myšleno nějak, i když je to v zákoně napsáno úplně jinak.

Je až šokující, že u bezmála 30 let starého zákona dodnes dochází k tomu, že GFŘ nebo soudy naprosto změní zavedenou praxi; tedy že zavedená praxe neměla oporu v zákoně.

---

Ta tučně zvýrazněná citace zákona se přece vztahuje ne na jeden konkrétní prodej, ale na daňové povinnosti daného typu jako celek, zde tedy na všechny prodeje cenných papírů celého zdaňovacího období (celého kalendářního roku).

Tady se shodneme.

---

A v něm se jako náklad berou pořizovací ceny ostatních cenných papírů (tebou citovaná tučná pasáž) myšleno ostatních z těch, které daný rok do přiznání spadají (tedy ty, které byly prodány, vždyť se daný paragraf týká daně z PRODEJE cenných papírů). Cenné papíry, které prodány nebyly, proto vůbec do této daně nevstupují a tedy je (a jejich nákupní ceny) vůbec nelze na daný paragraf naroubovat.

[Citation needed]

Podle mě se paragraf týká nejen příjmů z prodeje, ale i výdajů.

---

Kdo někdy Daňové přiznání už vyplňoval, musí mu toto být jasné, protože do příslušné přílohy přiznání pro danění dle paragrafu 10 (ostatní příjmy) se příjmy a výdaje uvádějí souhrnně vždy při daný typ daně. Tedy pro řádek typu D-prodej cenných papírů tam budou příjmy=co se celkem získalo za daný rok z prodejů CP a výdaje=náklady s těmito prodeji spojené, tedy transakční poplatky příslušných obchodů a nákupní ceny těch prodaných cenných papírů, ani náhodou jiných neprodaných. Proto ta evidence a párování, aby toto souhrnně šlo vůbec vyčíslit.

Typ D souhrnně - souhlas.
Příjmy - souhlas.
Výdaje - ???

Odst. 5 upřesňuje, co vše lze v případě "příjmů z úplatného převodu cenných papírů" uplatnit jako výdaje.

---

Na závěr pár slov k tomu "obcházení daňového práva". Pokud něco vede k vyhýbání se zdanění, pak je to hlavně 0% daň po splnění časového testu.

Pokud by toto neexistovalo, pak by můj návrh byl přece naprosto logický. Je přece jedno, jestli zaplatím daň hned, a nebo s odkladem až v době, kdy budu zisky vytahovat a utrácet. Konec konců, při soustavném podnikání to funguje stejně: nakoupené zásoby, které podnikatel dosud neprodal, se taky započítávají do výdajů/nákladů, a tím snižují čistý zisk a tím i daň.

Ještě doplním, že to, co bych si dal do výdajů "předčasně" dnes, to si nebudu moci dát do výdajů v budoucnu. To je asi samozřejmé, ale radši to pro pořádek zdůrazním.

[Jakub]

Když teď na to ještě znovu koukám, tak by se ten odst. 5 dal číst takto:

U příjmů z úplatného převodu cenných papírů lze kromě:

• nabývací ceny akcie (v případě převodu akcií)
• nabývací ceny kmenového listu (v případě převodu kmenového listu)
• pořizovací ceny ostatních cenných papírů (v případě převodu ostatních cenných papírů)

uplatnit i ...

Takto to už (alespoň v mých očích) koresponduje s tou zavedenou praxí.