Proč dát přednost ETF před DGI?

[VSbrok]

Nebylo to mířené na nikoho konkrétního, nebuď tak vztahovačný
Byla to žádnost na všechny, abychom se to fpoho domluvili.

[czhunter]

ještě k té náhodě:
Dva příklady: W.Buffett a náhoda: pokud má konzistentní přístup, který má výsledky už cca 60 let, nejedná se o náhodu.
Náhodou (šťastným výběrem) můžeme nazývat Cathie Wood, která, (pokud se nepletu) zatím naskočila na jeden trend (tech) a tento ji vyvezl nahoru. Zatím nepotvrzeně je považována za geniální investorku, to se prokáže (nebo vyvrátí) až poté, co takto dokáže "vytěžit" několik dalších trendů za sebou.

ad Divi growth investoři: jak je znám já, jsou to mimořádní pohodáři, příjemní a ochotní lidé, kteří často nezištně blogují, šíří inv.gramotnost a přispívají do inv.fór a sdílí své inv. myšlenky.
Dobrou náladu ztrácejí (a v mém případě se stávají arogantní) teprve tehdy, pokud jim někdo bez znalostí jejich techniky a výsledků říká, že dělají něco špatně...

ad poker: znám pár hráčů (a investorů), kteří hrají (investují) a jsou spokojeni s tím, co mají. Nemusí porážet svět ani ETF, ani mít lepší auto než soused. Baví je to a jen nemají rádi blbé kecy. Třeba se do takového stavu taky jednou dostaneš

Náhoda u Buffetta bylo to, že potkal Benjamina Grahama a ten ho naučil jak investovat. Kdyby ho nepotkal a nečetl jeho knihu, dost možná či spíše na 100% by nikdy tak úspěšný nebyl. Druhá náhoda byla nalezení jeho "dvojčete" Charlie Mungera. Měli tak stejný názor, temperament, styl atd. že si tak skvěle sedli a jeden bez druhého by nebyl tak úspěšný. Vždyť to byl kapitál Mungera, který v té době Buffetta a Mungera nastartoval k úspěchům. Takže v tomto ohledu samozřejmě náhody v investování existují. Když ale dojde na jednotlivé akciové tituly, pak je to již jen čistá matematika točící se kolem jediného a to EPS. Jak říkal Peter Lynch jako příklad, zisk Coca-Coly se zvýšil 30x a cena akcie se zvedla 30x a o tom to vše je.

Cathie Wood je momentum investor, investuje do zrovna žhavým a většinou nic nevydělávajících firem. Ta jednou shoří na popel. Rok dva podprůměru oproti indexům a její fondy se rozpadnou do propadliště dějin. Nejlepší je se podívat na list nejžhavějších akcií z dob internetové bubliny od Cramera. 70% těch firem zbankrotovalo nebo bylo za levno odkoupeno. Zbytek je převážně na nule, nebo dodnes v mínusu pro jejich investory.

A k tomu porážení světa, indexů a ETF. Nejlíp to opět řekl Chuck Carnevale, zakladatel Fasthgraphs. Tísíc investorů má tisíc cílů a jediné důležité je plnění těchto cílů a je také mnoho způsobů, jak porážet indexy (vyšší dividendou, nižší valuací, menší betou, vyšší kvalitou portfolia atd.). Ne jestli máte o 1% méně než S&P 500 nebo více. Můj cíl je mít dividendový výnos 10% a těchto 10% aby se rovnalo průměrné mzdě v ČR. Tak, aby mi to zajistilo finanční svobodu a zámožnost, tak jak jí definoval Robert Kiyosaki - tedy když pasivní příjem pokryje všechny výdaje a můžete si navždy zajistit alespoň stejný životní standard. To definuje jako zámožnost a toho chci dosáhnout již příští rok max dva. A je mi úplně jedno, jestli je index nahoře 5 nebo 20% a kolik je to oproti mě. Není to soutěž kdo ho má většího, ale kdo doběhne do cílové rovinky finanční nezávislosti a v jakém věku.

[Malag]

Investice nejsou skoro vůbec o náhodě. (...)

Tady se ale vůbec nechápeme. Samozřejmě, že cena akcie je primárně ovlivněna fundamenty. Jde o to, zda je daný investor schopen dlouhodobě správně odhadnout, jak se ony parametry změní v čase. Data ukazují, že se to drtivé většině lidí nedaří, proto používám slovo náhoda. Představ si, že si z indexu vytáhneme 10 firem s velmi podobnými parametry (růst, divi, valuace). Která bude nakonec nejlepší? To už záleží do značné míry na individuálním odhadu - tedy "měkkých" parametrech, které podléhají interpretaci (tj. tesla je lepší na VW, kuřáků nebude ubývat tak rychle, cloud byznys poroste 73 % dalších 10 let).

Zisk akcionáře v dlouhodobém horizontu rovná se: dividenda+růst zisku na akcii+expanze nebo snížení valuačního násobku.

Vážně si myslíš, že sem přinášíš něco nového? Jen by mně zajímalo - kdo že to kupuje ony firmy s podprůměrným ziskem? Hlupáci? To si neumí hodit 3 čísla do kalkulačky na internetu a tupě akceptují malou dividendu při očekávaném minimálním růstu? A nebo že by to nebylo tak jednoduché? Pakliže akcie performuje dle odhadů analytiků, dosáhne z definice průměrného výkonu.

Jediný způsob, jak dosáhnout na nadprůměrný výkon je najít akcie, kde trh podceňuje budoucí cash flow které firma vygeneruje - ať už dividendy samotné či jejich růst. Valuace je do značné míry redundantní parametr, jelikož je již obsažena v (aktuální) dividendě (ve smyslu vygenerované hodnoty, nikoliv vyplaceného zisku), byť uznávám roli mean reversion apod.

Já mám problém primárně s "měkkými" parametry. Ty jsou totiž velmi důležité při zhodnocení valuace firmy. Pokud by se stačilo podívat na "tvrdá" data, není potřeba vůbec nic řešit na úrovni dané společnosti. Jelikož se chci vyhnout interpretaci všelijakého šumu, používám low-cost ETFs, která jsou schopna s tím nějak pracovat. Koukni se třeba na metodiku Avantisu či Alpha architects. Pakliže k tomu máš zázemí a správnou metodiku, snadno si vyfiltruješ společnosti s dobrým oceněním a profitabilitou, které mají nadprůměrný potenciál. A to konzistentně a bez tuctu zkreslení.

Pakliže to děláš takto přes ETF, odpadne hromada komplikací a rizik. Je to diversifikované, daňově optimální a levné na správu.

Avantis (metodologie)
https://www.avantisinvestors.com/conten ... esting.pdf

Alpha Architects (metodologie)
https://alphaarchitect.com/wp-content/u ... etf_vF.pdf

Jestli je někdo bohatý nebo chudý nerozhoduje kolik má výplatu, ale kolik má majetku a jaké výdaje a dluhy

Plat bude dlouhodobě zcela jistě primární faktor, pakliže opomenu nějaké dědictví či dluhy z minulosti. Samozřemě, že nastavená životní úroveň hraje důležitou roli, ale drtivá většina (motivovaných) lidí bude schopna šetřit řádově 1/10 až 1/2 platu. Upřímně nechápu, proč bych měl celý život šetřit 2/3 svého platu na úkor své životní úrovně, což je v zásadě nevyhnutelnost, pakliže nevyděláváš vyšší násobky průměrné mzdy. Já po škole taky bez problémů ušetřil řádově 2/3 platu a nijak jsem se neomezoval. Dnes však nevidím důvod, abych se 2 dětma bydlel v 2+kk a nebo dojížděl hodinu do práce jen proto, abych ušetřil 15 % platu. Všechno má svůj balanc a šetřit dlouhodobě drtivou většinu vydělaných peněz na úkor vlastní spokojenosti je stejná blbost, jako nešetřit nic.

M.

[Malag]

Rozeberu jeden příklad: tvrdím, že ekonomové neumí přetavit své znalosti v zisk na trhu. Argumentuješ, že dělají kvalitní práci a dostávají peníze. Chápeš jak moc jsi mimo?

Explicitně jsi nazval většinu akademiků chudými lidmi. To ve mně evokuje nesmyslnou představu chudého akademika v prošoupaném saku píšícího teoretické "nesmysly". Proto jsem se vůči tomu ohradil. Drtivá většina úspěšných lidí na Wall street nezbohatla na tom, že generovala nadvýkon. Prostě si jen řekli o větší poplatky. Nebo máš snad dojem, že pokud si někdo řekne o 2-3 % za closet index fund a zbohatne na tom, tak je to hodno obdivu? Správně formulovaná otázka by byla, zda osobní porfólio běžného akademika dlouhodobě překonává [dosaď si sám]. Ty tvrdíš, že ne. Na základě čeho? Že se historicky našlo pár správců fondů s výrazným nadvýkonem? Máš aspoň orientační představu jak takové "akademické" portfolio vypadá? Přijde mi to úplně vycucené z prstu.

Poslední otázka. Co by tě přesvědčilo o tom, že trhy jsou efektivní a generovat statisticky významný nadvýkon je velmi těžké? Píši velmi těžké, nikoliv nemožné, jelikož i na datech o kterých vím je nějaká forma nadvýkonu zřejmá. Jen je to otázka sotva pár procent jedinců.

Většina Index ETF kopírující S&P 500 je také market cap weighted, tedy nakupuje mnohem více drahých akcií a levných koupí méně.

Co přesně je na tom zvláštního? Úplně stejně do top 5 největších firem přitéka z aktivních fondů. Já mám dojem, že tvé znalosti z oblasti ETF končí u equaly weighted indexu (no offence). Pokud se ti zdá S&P 500 drahé, proč nekoupíš IUVL (US value)? Nebo třeba AVUS (US small cap value)? Případně jakékoliv jiné ETF, které váhuje jednotlivé tituly podle valuace/profitability/velikosti/momenta? Všechno za pár bps.

[Marek]

Jenze tech top 5 firem jsou vesmes technologicke faangy s neprekonatelnym moatem, miliardami ochocenych zakazniku, ktere pomerne nove objevily obrovske dojne kravy v podobe ucelenych ekosystemu a super vynosnych monthly suscription programu. Jejich zakaznici jsou zcela ochoceni, je obtizne ekosystem opustit a podlezt nabidce jinam. Konkurence prakticky nema sanci (hrajou si mezi sebou), jedina hrozba je na urovni celych vlad... Nektere stale tezi z nasledku covidu (postupna streamizace vseho, nedostatek polovodicu, amplifikace cloudoveho boomu apod.). Jejich kvartalni rust je tak vysoky, ze se nektere ani neobtezuji resit dividendu, protoze to cislo investory jednoduse nezajima, resi jen rust. Co bylo v prosinci super drahe, se po Q1 earnings jevi jako primerene ocenene a v Q2 je pul roku stara cena vzpominana jako diskontni. Jsou to posledni dobou skoro garantovane vysoke zisky ve strednedobem horizontu, bez nejakych super vyznamnych rizik.
Vezmeme-li v potaz fenomenalni a nesoumeritelne uspechy techto firem a medialni boom kolem akcii (casto vedeny na socialnich sitich a streamovacich kanalech, ktere samy vlastni), bylo by z podivem, kdyby vetsina penez tekla primarne nekam jinam.

Ad akademicke blaboly o chudych akademicich, ze vas to vubec bavi...

[Marek]

Těžko se dohadovat s někým, kdo si vyzobává pouze pozitivní přiklady a není schopen koukat na dané odvětví jako celek. To, že někdo vydělal peníze nemusí být známka toho, že je kvalitní investor. Mnohdy stačí být ve správný čas na správném místě. Náhoda má nejen ve financích daleko větší vliv než si drtivá většina lidí připouští.

Argumentovat tím, že akademici jsou chudí lidé je nejenom neuvěřitelně hloupé, ale taktéž je to úplná blbost. Spousta těch lidí dělá extrémně kvalitní práci a je za dobře zaplacena. Jenomže najít konkrétní argumenty je příliš složité a útok ad hominem snadná cesta jak se argumentaci vyhnout.

No a k těm akademikům si přečti knihu Váš soused je milionář. Jestli je někdo bohatý nebo chudý nerozhoduje kolik má výplatu, ale kolik má majetku a jaké výdaje a dluhy. Např. mezi doktory je nejmenší podíl milionářů ze všech odborných profesí. Protože si žijí na vysoké noze, bydlí v drahých sousedstvích, mají drahá auta, protože to od nich společnost očekává a vyžaduje. Většina milionářů v USA se stala milionáři skromným životním stylem a ne výší výplaty. Hodně lidí bere třeba 100 tisíc měsíčně a stejnak žije od výplaty k výplatě, mají dluhy a nulový majetek. Naproti tomu já jen s průměrným platem díky odložení 60-70% výplaty na investice každý měsíc investuju a jsem díky tomu multimilionář s více majetkem, než většina lidí v ČR beroucích 3x tolik než já.

Tohle je dobre shrnuti (i kdyz samozrejme zcela banalni a temer vsichni ho 100x slyseli a znaji), jinak ta kniha (jejiz gro bez okecu se vlastne jako obvykle vejde do par radku) je vlastne napsana velmi nudnym stylem, ale velmi pravdiva (jako vetsina knih o akciich, kde vitezi obsah pred formou, a zaujmou pouze ty lidi, kteri se v tomto zpusobu zivota a investotvani vidi).

U nas se posledni dobou velice rozmohla moda vlastnictvi nepraktickeho (a co jsem slysel, jizdne ne zrovna buhvijakeho) Fordu Mustang, ktery ma nyni kdejaky doktor (dokonce i zverolekar), stolar nebo itak v satelitni vesnicce (par jich dokonce mokne a mrzne navenku na sidlistich, nasardinkovan mezi olitanymi skodarnami). Zajimalo by mne, kolik lidi na nej opravdu bezproblemove ma a pro kolik je to financne zcela hranicni zalezitost (Mustang sam o sobe neni super drahe auto, ale napadl mne jako typicky trendovy "destnikovy druh" automobilu - lze aplikovat na kdejake nemecke SUV ci japonsky sportacek). Znam chlapka, ktery si jezdil v novych firemnich Meganech a Superbech s plnou vybavou (jednatel v male firme s kamosem, samozrejme ji svym strelectvim davno privedl na buben a kolegu do dluhu), a zaroven dluzil babe a kazdy mesic visel ve vypisu exekuci na navsi (tyhle vyvesky ja teda nectu, ale mam par vychcanych znamych - mrchozroutu, kteri je ctou, aby vedeli, kam se vzapeti povesit na drazbu levnych statku )

[czhunter]

Jo jak píšeš. Mít Mustanga na leasing musí být finanční sebevražda pro velkou část majitelů. Nebo cokoliv podobného od BMW nebo Audi. Jen toho benzínu co to sežere. Kdysi jsem měl na krátko Alfu Romeo 3.0 V6. Svezení super, ale jedna odpolední projížďka snadno 800-1000 Kč za benzín. A ten Mustang je 5.0L. Jen pneu na toho Mustanga bude stát českou výplatu, pokud to nebudou nějaké čínské šunty. Také jsem již slyšel docela dost hororových příběhů od lidí, co si koupili bazarové Porsche 911, protože to jsou celkem levné ojetiny a zahučeli v tom děsivě. Jsou to většinou velké kasičky na peníze.

Mě se v té knize hrozně líbil a pobavil ten výraz používaný v Texasu. Velký klobouk, žádný dobytek. Drahý auto, žádný majetek v tomto případě. Ten to vystihuje dokonale.

Ta kniha je super v tom, že ukazuje, že umět peníze ušetřit je úplně stejnak důležité, jako je umět vydělat, ne li více důležité. Také boří zavedený mýtus, že průměrný milionář odpovídá milionářům, kterými nás zahrnují média. Tedy typicky rychle nabyl rychle pozbyl rychlokvašky sportovci, zpěváci utrácející za drahá auta, jachty atd.

[czhunter]

Většina Index ETF kopírující S&P 500 je také market cap weighted, tedy nakupuje mnohem více drahých akcií a levných koupí méně.

Co přesně je na tom zvláštního? Úplně stejně do top 5 největších firem přitéka z aktivních fondů. Já mám dojem, že tvé znalosti z oblasti ETF končí u equaly weighted indexu (no offence). Pokud se ti zdá S&P 500 drahé, proč nekoupíš IUVL (US value)? Nebo třeba AVUS (US small cap value)? Případně jakékoliv jiné ETF, které váhuje jednotlivé tituly podle valuace/profitability/velikosti/momenta? Všechno za pár bps.

Chudý člověk je pro mě ten, který nemá žádný majetek, žije od výplaty k výplatě a při ztrátě zaměstnání by byl bezdomovcem do 3 měsíců. A toto kritérium splňuje opravdu hodně lidí i s velice vysokými příjmy. Takže klidně může žít ve drahém domě, řídit Ferrari, mít drahé oblečení a nákladnou manželku, ale jeho net worth může být nula či v mínusu. Zkrátka má vysoké příjmy, ale jeho výdaje jsou ještě větší. Třeba takový Grebeníček. Měl plat poslance a pak europoslance, tedy královský a stejnak zemřel jako zadlužený chudák.

Vaše diskuze ohledně ekonomů mě přivádí na učení Roberta Kiyosakiho, který říká, že většina obchodníků s akciemi nebo chcete li investiční poradci a prodejci investičních produktů obvykle nemají sami nic zainvestováno, žijí od výplaty k výplatě. A lidé si od takových nechávají radit a ještě jim svěřují peníze.

Trhy nejsou efektivní, byť se to učí na ekonomických školách v USA jako norma. Že trhy znají všechny veřejně dostupné informace a vše je již započteno v ceně akcií. Škola Benjamina Grahama a value investing na školách skoro neexistuje. Přitom je to taková blbost, která jde nezvratně vyvrátit během 5 minut. Prvně 8 z 10 nejlepších investorů historie jsou value investoři následující styl Benjamina Grahama. Tedy kupovat podhodnocené akcie, když trh je špatně nacení. Jak to dělají, když trhy jsou vždy efektivní? Za druhé se stačí podívat na dostatečný počet akcií na grafech Fastgraphs a jasně uvidíte, že téměř každá akcie má období, kdy je masivně odtržena cena akcie od fundamentů a trh se plete a cenu akcie špatně oceňuje ať už směrem dolů, nebo nahoru a dříve či později se to vrátí na férovou hodnotu. Trhy nejsou vždy efektivní, protože člověk není efektivní, je poháněn soustavným bojem mezi chamtivostí a strachem.

No a nakonec k ETF. Zvláštního na tom není nic. Jen nechci kupovat mnohem více předražených akcií typu Microsoft na úkor podhodnocených titulů, tedy pravý opak value investovaní. Nechci aby 300 nejmenších firem v indexu bylo zastoupeno stejně jako Microsoft a Apple. No a ty value ETF nejsou také dobré. Value ETF jsou vytvářena tak, že vezmou třeba Russel 2000 index a vyberou 1000 nejlevnějších firem podle PE a z toho udělají value ETF. A to je jádro problému. Value investování není o kupování firem s nízkým PE (jak si mylně myslí Ladislav), ale o kupování vysoce kvalitních firem (vysoké ROIC) s velkým potenciálem k růstu, prodávajícím za podhodnocené valuace. Naproti tomu, proč má drtivá většina firem levné PE? Protože to jsou firmy bez růstu, vysoce zadlužené, špatné kvality atd. I proto, když v médiích uslyšíte, že value dlouhodobě zaostává za growth, pak vězte, že to není pravda a že způsob, jak se to počítá je chybný.

[czhunter]

Zisk akcionáře v dlouhodobém horizontu rovná se: dividenda+růst zisku na akcii+expanze nebo snížení valuačního násobku.

Vážně si myslíš, že sem přinášíš něco nového? Jen by mně zajímalo - kdo že to kupuje ony firmy s podprůměrným ziskem? Hlupáci? To si neumí hodit 3 čísla do kalkulačky na internetu a tupě akceptují malou dividendu při očekávaném minimálním růstu? A nebo že by to nebylo tak jednoduché? Pakliže akcie performuje dle odhadů analytiků, dosáhne z definice průměrného výkonu.

Tak tys tu něco psal o tom, že riskantnější investice by měla mít vyšší výnos kvůli riskantnosti. Což není u akcií pravda. Takže evidentně můj vzoreček nový pro tebe je. Kdyby to byla pravda, tak skupina vysoce kvalitních akcií známých jako Dividendový aristokraté by měla nižší výnos, než index, protože jejich kvalita je nesporně vyšší než kvalita indexu. Opak je pravdou. Aristokraté porážejí index po desetiletí. Protože rostou rychleji, než firmy průměrné kvality.

Kdo kupuje firmy s podprůměrným růstem netuším. Možná ETF, protože musí, dále lidé co investování nerozumí, lidé co mylně čekají v obrat, který nikdy nepřijde atd. Kdo například kupuje BMW, i když akcie i EPS 10 let stagnuje. Kdo kupuje AT&T, i když má 30 let podvýkon oproti indexům. Kdo kupuje Shell, i když fundamenty upadají. Kdo kupuje aerolinky, i když od svého zrodu jen prodělávají akcionářům peníze. Kdo kupuje fotbalové kluby, i když prodělávají peníze. Kdo kupuje General Electric, i když je ta firma 14 let v úpadku? Někdo to kupovat musí evidentně.

Jediný způsob, jak dosáhnout na nadprůměrný výkon je najít akcie, kde trh podceňuje budoucí cash flow které firma vygeneruje - ať už dividendy samotné či jejich růst. Valuace je do značné míry redundantní parametr, jelikož je již obsažena v (aktuální) dividendě (ve smyslu vygenerované hodnoty, nikoliv vyplaceného zisku), byť uznávám roli mean reversion apod.

Ne způsobů je mnoho, ale pro drobného investora je nejjednodušší najít firmu rostoucí rychleji než index a koupenou levněji než index. Firma rostoucí 14% ročně vydělá mnohem více svým akcionářům, než index rostoucí 7% ročně. To je čistá matematika, složené úročení a exponenciální růst.. Také platí, že čím déle akcii držím, tím menší je vliv valuace při zakoupení a faktor růstu se stává dominantní. Pokud koupím akcii na dalších 30 let, pak je celkem jedno, jestli zaplatím PE 13 nebo 15, výnos bude téměř identický. Zato jestli firma poroste 3% ročně, nebo 10% bude masivní rozdíl.

Já mám problém primárně s "měkkými" parametry. Ty jsou totiž velmi důležité při zhodnocení valuace firmy. Pokud by se stačilo podívat na "tvrdá" data, není potřeba vůbec nic řešit na úrovni dané společnosti.

Ano nic kromě budoucího vývoje EPS není v podstatě nutné řešit, však si to spočítej sám.
Firma A má zisk na akcii $10 a já jí koupím za historické férové PE 15, tedy 10x15= cena akcie $150. Za 10 let se rozhodnu akcii prodat. Firma nerostla a má stále EPS $10 a stále se prodává za PE 15. Tedy akcii prodám za 10x15=$150 a zisk je nula.
Firma B má zisk na akcii $10 a já jí koupím za historické férové PE 15, tedy 10x15= cena akcie $150. Za 10 let se rozhodnu akcii prodat. Firmě se dařilo a zvýšila EPS o 50% na $15. Prodává se stále za historický průměr PE 15, tedy 15x15= $225. Akcii jsem prodal za $225, nakoupil za $150, to je 225-150=$75 zisk tedy přesně 50%, naprosto shodné s růstem EPS. Jak vidíš sám, v tomto vzorečku není žádné místo pro revenue, kvalitu společnosti, rating, management, sektor, dluh, marže atd.

No a na závěr graf firem General Electrics a Ascena a jak cena akcie (černá čára) krásně kopíruje zisk na akcii vynásobený historickým PE 15 (oranžová čára) a tedy je to tedy růst či pokles EPS, který definuje cenu akcie a tedy i náš zisk nebo ztrátu, nic jiného. Tedy pokud koupíme a prodáme za stejné PE. Chuck Carnevale udělal na toto téma mnoho videí, tak není nic jednoduššího, než se přesvědčit na vlastní oči. https://youtu.be/Mam1eQF6qxI

[Marek]

Jo jak píšeš. Mít Mustanga na leasing musí být finanční sebevražda pro velkou část majitelů. Nebo cokoliv podobného od BMW nebo Audi. Jen toho benzínu co to sežere. Kdysi jsem měl na krátko Alfu Romeo 3.0 V6. Svezení super, ale jedna odpolední projížďka snadno 800-1000 Kč za benzín. A ten Mustang je 5.0L. Jen pneu na toho Mustanga bude stát českou výplatu, pokud to nebudou nějaké čínské šunty. Také jsem již slyšel docela dost hororových příběhů od lidí, co si koupili bazarové Porsche 911, protože to jsou celkem levné ojetiny a zahučeli v tom děsivě. Jsou to většinou velké kasičky na peníze.

Mě se v té knize hrozně líbil a pobavil ten výraz používaný v Texasu. Velký klobouk, žádný dobytek. Drahý auto, žádný majetek v tomto případě. Ten to vystihuje dokonale.

Ta kniha je super v tom, že ukazuje, že umět peníze ušetřit je úplně stejnak důležité, jako je umět vydělat, ne li více důležité. Také boří zavedený mýtus, že průměrný milionář odpovídá milionářům, kterými nás zahrnují média. Tedy typicky rychle nabyl rychle pozbyl rychlokvašky sportovci, zpěváci utrácející za drahá auta, jachty atd.

No ja osobne nejsem v zadnem pripade vzorem frugalismu, miluju velmi drahe rumy, muj kocour ji sunku a 4x rocne travim dovolenou nekde v exotice (resp. standard pred covidem, brzy zase normal). Ale nikdy mi hlava nebrala, jak nekdo se 100k/mes. muze zit z ruky do huby. Nebo se rovnou ocitnout na exekucni listine. Mozna az budu mit rodinu tak to pochopim. Na druhou stranu si jako pes hlidam kolonku prijmu, zisku a vydaju. Z meho osobniho pohledu se mesicni vydaje nesmi ani naznakem blizit prijmum po dobu delsi nez 1 mes. Nemit 2 mesice po sobe na investice do budoucnosti je pro mne neprijatelne a vse bych si preusporadal.

Beru, ze fin. poradce auto k image potrebuje. Asi by nemel k bonitnimu klientovi prijet na schuzku ve Felicii. Lidi co se individualne potrebuji prodat v konkurencnim prostredi obecne. Znam pribeh o borci, co poradne auto nemel, ale vzdy kdyz sel nekam jednat o prachach, tak si na den pujcil nejake z pujcovny a vychazelo mu to.

Media nam cpou bulvarne zajimave rychlokvasky ze sexy odvetvi, protoze jsou ctive, marnotratne a delaji hloupe skandaly. Jak je to zviditelnene pako, co dluzi kam az vidi, taha se se dvema ex a ma kabrio, se kterym neumi ani poradne zaparkovat, tak je to bulvarni bestseller. Nikdo by ti necetl drbaci casopis/web o nudnem milionari, ktery jezdi v ojete fordce, 2x tydne zajde na ryby nebo na golf a jinak cte nebo pracuje. Vzdyt vetsina lidi kolem mne nema paru, kdo je Warren Buffett. Mozna si leda vzpomenou na Phoebe Buffay, nebo Buffett, nebo jak se jmenovala ta prastena holka ze serialu Pratele.

Ony ty rychlokvasky casto proste nemaji sede bunky na to, aby si bohatstvi udrzely. Vetsina z nich je rada, ze ustoji slavu nejak dustojne bez debilit. Pripadaji ti Diego Maradona, Muhammad Ali nebo Mario Balotelli jako inteligentni lide? Mne teda moc ne. Tyhlety goldmine sporty, fotbal, box, basket apod., nejsou lihnistem Einsteinu. A pokud jsou nekteri chytri, tak stejne cely zivot dreli na tom, aby byli top a nemaji poradne dodelane skoly, o nejake fin. gram. nemuze byt ani rec. Kdyz maji stesti, tak maji agenta/managera, ktery je usmerni a neoskubuje (nejednu hvezdu NHL oskubal jeho vlastni agent, tipuju jeste v dobe, kdy byli na dne). Mozna ve F1 budou prumerne hodne chytri sportovci, tohle je sport hodne o hlave. Takovy Nico Rosberg vyhral titul, sbalil pinkle a sel investovat, resit Youtube, startupy apd.