Daně a jak na ně (původní vlákno ze starého fóra)

[minarjo]

Ano bohužel Vlasto, to soudní rozhodnutí na základě sporu jednoho FÚ s jedním poplatníkem skutečně znamená, že nákupy i prodeje by se Jednotným kurzem měly přepočítat dle daného roku příslušného obchodu. Tedy když děláš třeba přiznání za rok 2020, kde jsou prodeje za rok 2020 (u nich tedy Jednotný kurz 2020), tak jim odpovídající nákupy by se měly přepočítat do Kč příslušným Jednotným kurzem 2017,18,19 či 2020 dle skutečného roku daného nákupu (starší roky neuvažujme, neboť tříletým testem takové obchody vypadnou z přiznání). Ideální je 100 tisíc Kč v prodejích za rok nepřekročit a nemusel to řešit no . Takto je tedy lepší evidovat si přepočet na Kč u nákupů i prodejů dle JK daného roku (stejně se do příslušné přílohy vyplňují zvlášť), ne jen u rozdílu (zisku/ztráty). Také jsem to tak nedělal (jako ty jsem používal JK roku přiznání), nicméně nejsem trader, tedy i kdyby u mě toto nějaký úředník chtěl opravit, byl by rozdíl v zisku v nižších stech Kč, tedy v dani pár desítek Kč (nahoru či dolů). Prrotože když už jsem někdy 100k překročil, tak jen mírně a typicky kvůli přeskupení ptf mezi více brokerů, se ziskem blízkým nule (nebo třeba vloni s mírnou ztrátou).

[VSbrok]

Tož na jednu stranu do smysl dává, protože nákup v USD byl dělán při jednom kurzu a prodej v jiném roce zas v jiném kurzu. Jen to bude zas počítání navíc.
Měli by se konečně naši pos(r/l)anci domluvit a zavést "důchodový investiční účet" po vzoru IRA v USA ... dokud z něj prachy nevyberou tak se nedaní, takže nákupů a prodejů můžou udělat kolik chtěj a s jakýmkoliv ziskem/ztrátou, ale dokud prašule neopustí IRA účet, tak je daň nula

[ravo]

Dal jsem DP k vypracování Dánové poradkyní. Dividendy uvedla ale kapitálovou vratku v DP neuvedla. Uvádí se to nebo ne ? Můžete mi pls někdo poradit.

Navíc mi Dan z dividend ze shellky (mám ADR) uvedla v USA nemělo by se to uvést pod UK?

Samosebou že to je špatně, na tom řádku 321 listu přílohy 3 pro USA bude jen zdaněný příjem (tedy vratky ne, to je správně, viz dále) a hlavně jen z USA když jde o list pro USA, tedy tam bude těch 888,53 USD ze spodní tabulky (20561 Kč, jednotný kurz je 23,14), daň USA těch 133,27 USD (3084 Kč) z té samé tabulky je ok. Pro Velkou Británii se list přílohy 3 nedělá, tam není co započíst, vyšlo by nula z nuly . A pak v řádku Příjmy z kapitálového majetku na hlavním formuláři Přiznání (řádek 38), ten je klíčový (všechny kapitálové příjmy), ten si zkontroluj: tam bude vše z toho potvrzení - tedy v zahraničí zdaněné i nezdaněné položky, součet 978,05+26,25+0,19+10,94 USD (vše sečíst, zdaněné ordinary dividendy i nezdaněné složky vratek a opět jednotným kurzem 23,14 převést na celé Kč). Tímto je zajištěno, že v ČR zdaníš vše českými 15%, tedy i to v zahraničí nezdaněné (GB dividendy, USA vratky) a současně že zápočet zahraniční daně (tedy uznání US daně a snížení české, tím celkovým součtem zvýšené) bude aplikováno v souladu se zákonem jen na v zahraničí ZDANĚNÉ příjmy (tedy ne vratky, nelze uvést u zápočtu příjmy co nebyly daněny, to je správně) a jen v dané zemi (tedy vratky USA, ne Británie, to má právě špatně). Což je údaj ze spodní tabulky, tam jsou Ordinary dividendy dle zemí, což jsou ty dani podléhající (v USA, GB nechává danění až na nás). Zmixovat USA a GB dohromady je pěkný paskvil té poradkyně, ona úplně ignorovala (přehlédla?) tu spodní tabulku od Lynx, kde jsou právě ty zdaněné příjmy dle zemí a kde vidí že to nemáš jen z USA, a tato tabulka je podklad pro listy přílohy 3 (jen u těch zemí kde zahraniční daň není nulová a lze tedy nějakou započíst - tedy u Británie, tam list zápočtu je zbytečný, když není z GB co započíst)

ADR (American Depositary Receipt) a ADS (American Depository Share)
A nemyslela to ta daňová poradkyně dobře?

ISIN ADR či ADS začíná písmeny US. Na pobočce Fia mi zaměstnanec mimochodem řekl (aniž bych se na to ptal), že daňový domicil u ADR je USA. Z toho všeho mi plyne, že dividendy ADR patří v příloze 3 daňového přiznání na list US.

Není to tak, že když vlastním cenný papír emitovaný v USA (ISIN US), pak dividendy plynoucí z vlastnictví tohoto CP jsou příjmy z USA?

Už dlouho mi toto vrtalo hlavou a nevím, proč jsem se na to nezeptal už dřív. Jediné, co jsem tu teď k tomu našel, je citované výše.

Takže nastoluji jasnou otázku. Když mám třeba ADR Hyundai Motor, dostanu k tomuto ADR dividendy a z nich je stržena srážková daň, patří tyto dividendy a sražená daň v příloze 3 na list US, nebo KR?

Z praxe jsem vypozoroval, že % srážkové daně je u ADR různé podle toho, z které země je ta "původní" firma. Ale to samo o sobě asi vůbec neznamená, že to patří na list země, kde má sídlo "původní" firma, protože ADR zkrátka může jen kopírovat sazbu, v USA jsou i jinak různé sazby zdanění dividend. To není jako Česko, kde je asi vše 15 %.

Jinak u příkladu výše je ještě zrovna ta specialita, že GB (ADR Shell) nebylo zdaněno vůbec, takže i pokud to přiřadíme k USA, tak je otázka, zda to do přílohy 3 dávat, když se na to můžeme dívat jako zvlášť uvedené nezdaněné příjmy.

Pokud je správně stát US, pak má ten broker ten výpis špatně.

[minarjo]

Ne nemyslela to dobře, to je ten problém, že daňoví poradci (a bohužel i mnozí zaměstnanci Fio) nebývají současně investoři a pojmy jako ADR či jiné deriváty v investování tedy neznají z vlastní zkušenosti, no . ISIN nemá s daňovým domicilem VŮBEC nic společného, přestože ve většině případů se s ním shoduje. ISIN říká pouze, kde byl daný cenný papír poprvé emitován, ale od té doby mohla firma změnit daňové sídlo třeba 100x bez vlivu na označení emise jejich akcií. Pár příkladů:
Shell A i B má ISIN GBxxxx, přesto britský je daňově jen B, ten A je nizozemský (fúzní důvody z minulosti)
Phillip Morris ČR (Kutná Hora) má ISIN dokonce československý (CSxxxx) a také to vůbec nevadí, po rozdělení patří do ČR (politické důvody)
Jinak řečeno: čím má firma delší historii, čím víc změn typu štěpení a slučování měla, čím více politických či daňových změn v dané zemi proběhlo, tím spíš nebude začátek jejího ISINu odpovídat daňovému domicilu.

Zpět k ADR, což už není akcie, ale derivát na akcii: ano, ISIN u ADR vždy začíná na USxxx, protože je emitují americké banky zejména pro Američany, kteří nedají dopustit na své vlastní burzy a na USD. Ale dividendy, ty neplatí ten ADR (certifikát zastupující akcii fakt není původcem dividendy), ale ta firma kterou zastupuje! Tedy když budeš mít ADR na Shell A (RDS.A), vůbec nic ti neřekne ISIN USxxx, ale musíš zjistit daňový domicil firmy kterou daný ADR zastupuje, zde Shell A a tedy Nizozemí.
Jinak: danění u ADR snad všichni brokeři dělají správně dle země té akcie, ne jako US daň toho ADR. Tedy když máš ADR třeba na britskou akcii (Shell B, HSBC, BBL, VOD...), tak stržená daň bude nulová dle britských zvyklostí (danění v zemi cíle), ne amerických 15%, totéž u ADR na akcie jiných zemí, leckde tedy daň i vyšší než amerických 15%. A brokeři, kteří umí v reportech celého roku dělit dividendy automaticky na souhrny dle států (Roční výkaz Degiro-tabulka Dividendy v CZK, nebo Dividend report Lynx-tabulka Summary by country), ti to také přiřazují i u ADR správně té zemi akcie, kterou ADR derivát (certifikát) zastupuje. Věřím ale, že na pobočce Fio ti to řekli blbě, tedy hloupost, že ADR certifikáty jen kvůli ISINu jsou daňově americké - tam jsou patlalové a už několikrát nejen na tomto fóru zaznělo, že Fio se hodí jen na ČESKÉ akcie, na zahraniční ne nejen kvůli vyšší ceně či nemožnosti souhrnně vidět dividendy a daně dle zemí z běžného výpisu, ale i kvůli takovýmto botám nejen na pobočkách.
Tedy zapomeň na ten nesmysl, že skrz ADR bys nějak změnil u dividend daňové povinnosti. Shell je stále Shell, ať koupíš kmenovou akcii v Británii za libry, v Německu za eura, nebo ADR certifikát na jeho akcii v USA za dolary. ADR si představ jako "americký obal" na neamerické akcie, aby to šlo prodávat v USA za USD (cena i dividenda), ale ten obal dividendy neprodukuje, jen je přesměruje z těch akcií a zkonvertuje do USD (často za poplatek ADR fee, nebo měnový spread USD/měna dividendy). Ostatně i přímo ty akciové firmy mají na svém webu v sekci pro investory vždy vyčíslení a historii dividend pro běžnou akcii i pro ADR, ale firma zůstává stále firmou. Tedy Hyundai je stále Hyundai (tedy fakt ne americká firma ), jak a kde ty dividendy od něj dostaneš je fuk.

[ravo]

Věřím ale, že na pobočce Fio ti to řekli blbě, tedy hloupost, že ADR certifikáty jen kvůli ISINu jsou daňově americké - tam jsou patlalové a už několikrát nejen na tomto fóru zaznělo, že Fio se hodí jen na ČESKÉ akcie, na zahraniční ne nejen kvůli vyšší ceně či nemožnosti souhrnně vidět dividendy a daně dle zemí z běžného výpisu, ale i kvůli takovýmto botám nejen na pobočkách.

Ještě k tomu dodám, že jsem se teď podíval na výpis transakcí ve Fiu z doby, kdy jsem tam ještě měl na NYSE nakoupené třeba ADR japonských firem, a tam se ještě výslovně uvádí "kód akcie - Dividenda - USA" a "kód akcie - Daň z divid. zaplacená v USA". Takže to fakt není jen o pobočce, ale i o centrále. Jinak tohle (NYSE) je ještě u Fia lepší případ. Horší je německá Xetra, kde je hrubá dividenda a stržená daň uvedena jen u německých firem a u ostatních (ať už jde o ADR či normální původní akcie) je uvedena rovnou jen čistá dividenda a Fio to neumí rozepsat s odůvodněním, že tyto informace nejsou schopni dostat ani z jejich německého partnera u Xetry. Tam zase prozměnu napíší "kód akcie - Dividenda SRN - po zdanění".

Jinak: danění u ADR snad všichni brokeři dělají správně dle země té akcie

Nejsem si jist, zda to opravdu dělá broker.

[minarjo]

Nene ta historie Fio, tím "zaplacená v USA" Fio myslí americkou burzu jako celek. Ono tím že jim celé USA dělá americký partner (snad ještě stále americký broker/custodian Pershing llc), tak to ve Fio už dále nerozlišují . Vím o čem píšeš, ve Fio jsem začínal i se světem, ale už mnoho let tam mám jen CZ akcie. Pershing jim ale aspoň rozdělí hrubou dividendu a daň. Ale Xetru si Fio dělá napřímo a ani tu daň oddělit v transakcích neumí, přesně jak uvádíš. Prostě na zahraničí není broker Fio moc dobře použitelný, tečka .

A u toho že to dělá broker, tím myslím ty výpisy (roční), že to dokáže v celoročním souhrnu odlišit dle zemí, jak Degiro tak i Lynx. A Fio tedy fakt ne .

[Glueless]

Nene ta historie Fio, tím "zaplacená v USA" Fio myslí americkou burzu jako celek. Ono tím že jim celé USA dělá americký partner (snad ještě stále americký broker/custodian Pershing llc), tak to ve Fio už dále nerozlišují . Vím o čem píšeš, ve Fio jsem začínal i se světem, ale už mnoho let tam mám jen CZ akcie. Pershing jim ale aspoň rozdělí hrubou dividendu a daň. Ale Xetru si Fio dělá napřímo a ani tu daň oddělit v transakcích neumí, přesně jak uvádíš. Prostě na zahraničí není broker Fio moc dobře použitelný, tečka .

A u toho že to dělá broker, tím myslím ty výpisy (roční), že to dokáže v celoročním souhrnu odlišit dle zemí, jak Degiro tak i Lynx. A Fio tedy fakt ne .

nezastávám se Fio (mají spoustu slabin), ale výpis mi dají v lehce editovatelné formě např. v excelu. Když to srovnám s výpisem Lynx, který to sice krásně, ale špatně rozdělí po státech. A našel jsem tam i chyby: divi od firmy není, ale v sumáři je uvedena...
S excelem z Fio si pohraju dle libosti.
G.

[minarjo]

...a to by šlo klasifikovat jako daňový podvod, když svévolně provádíš editaci. V oficiálním výpisu brokera, který slouží jako doklad o dani zaplacené v zahraničí, nesmíš přece správně zaměnit ani čárku!!!

[Glueless]

...a to by šlo klasifikovat jako daňový podvod, když svévolně provádíš editaci. V oficiálním výpisu brokera, který slouží jako doklad o dani zaplacené v zahraničí, nesmíš přece správně zaměnit ani čárku!!!

ale no tak, kolego investore, nepodložené obvinění? ...
Výpis v pdf pochopitelně přikládám jak jsou, já mluvím o zpracování pro DP v textu ze sekce "obchody", kde si sčítám nákupy/prodeje/divi.

G.

[minarjo]

Pak je vidět že máš jen jednoho brokera (a pokud je to právě Fio, tak potěš koště, kvůli cenám i službám ). Třeba já mám kvůli cenám, pojistným kvótám 20 tisíc euro na brokera a dalším důvodům brokery čtyři (Fio na CZ, Lynx na USA, Degiro na Evropu a zbytek USA, nově ještě XTB na EUR burzy kvůli zaplnění pojistné kvóty u Degiro) a pak mi fakt jsou nějaké takové výcucy z obchodů jen jednoho brokera tak nějak nanic - pak je třeba dělat vlastní Excel evidenci obchodů napříč brokery (viz můj seriál Investor a daně), a to ideálně průběžně vždy při každém obchodu. Pak lze i lépe ohlídat hranici 100 tisíc, nebo možnost koncem roku optimalizovat daň realizací zisků či ztrát některých obchodů, co nesplnily tříletý časový test. A u prodejů cenných papírů nemusíš na FÚ evidenci přímo k Přiznání dokládat, stačí jen vyplnit přílohu 2, ta evidence je pro tvůj snazší výpočet (už během roku) a pro případnou daňovou kontrolu FÚ, kdy by tě k tomu doložení Příjmů/Výdajů z Ostatních příjmů přílohy 2 vyzvali.