Daně a jak na ně (původní vlákno ze starého fóra)

[minarjo]

Ještě to napíšu jinak a možná jasněji:
Ten dokument Dividend report co jsi přiložil (a co musíš přiložit i FÚ kvůli doložení zahraniční daně) jsi exportoval tiskem do PDF zcela správně: tedy sekce Dividend detail ponechána zabalená (moc detailní po jednotlivých výplatách dividend, není třeba), důležité jsou ty dvě tabulky co jsou vidět na fotce, no a také záhlaví reportu kvůli tvé identifikaci. Z těch dvou tabulek:
1) spodní tabulka Dividend Summary by country odpovídá strukturou dokumentu Seznam pro poplatníky uplatňující vyloučení dvojího zdanění. V Přiznání jí použiješ na listy přílohy 3 dle zemí, kromě zemí kde nebyla odvedená žádná daň (Total tax Witholding nulová, u tebe Británie-takový list přílohy 3 pro GB by neměl smysl, protože není z GB jakou daň započíst, když tam byly zdaněné příjmy nulové i daň nulová, byly by na listu přílohy 3 pro GB jen samé nuly, žádný vliv na CZ daň). Tedy u tebe jde jen o jediný list přílohy 3, pro US.
2) tabulka Dividend Revenue Summary popisuje všechny, NEJEN základní (běžně, kromě GB, zdaněné) Ordinary dividendy. Ta je důležitá pro vyčíslení Příjmů z kapitálového majetku na řádek 38: tam je součet všeho, tedy i složek US vratky (samosebou do součtu nezahrnuješ řádek Total non-US Ordinary dividends, protože ta částka je už obsažena o řádek výš, v Total Ordinary dividends - což je v podstatě součet Ordinary dividends příjmů napříč všemi státy, neboli součet druhého sloupce spodní Summary by country tabulky)

[Michael]

Ironie... poradkyní jsem si zaplatil hlavně kvůli tomuto. V pondělí ji zavolám a nápisu jí přesně to co jsi mi napsal snad to z toho pochopí. Díky moc

P.S. Pokud jsem to pochopil správně tak a řádek 38 se musí uvést 978,05+26,25+0,19+10,94 USD v Kč.
A na řádek 321 uvede jen částku 888,53 v Kč.


P.S. Toto jsem psal jako reakci na tvůj první příspěvek jen jsem jej později odeslal.

[Michal]

Chtěl jsem se zeptat, jak je to u danění prodeje akcii, zda si mohu započíst veškeré poplatky za nákupy a prodeje? Tím myslím, jestli mohu započíst i poplatky za nákup akcii které jsem ten rok nakoupil, ale neprodal, prostě všechny poplatky na nákup nebo prodej ten daný rok.
Nebo je to tak, že poplatky za nákup nějakého titulu mohu použít do výdajů jen v u titulů které v daném roce i prodám?

[Jakub]

Při prodeji 100 ks AAPL můžeš započíst pouze poplatky spojené s nákupem 100 ks AAPL a s prodejem 100 ks AAPL.

Pokud jsi v minulosti nakoupil např. 200 ks AAPL a v roce odprodal jen část pozice (těch 100 ks), pak by sis měl z poplatků za nákup započítat jen poměrnou část (v tomto případě 1/2).

[Michal]

To jako fakt?? to si umím představit u 10 obchodů za rok, ale u 100 a více již nikoliv. A jak je to když jeden rok nakoupím a prodám další rok, to si mám započíst náklady na nákup titulu v minulém roce?

[Jakub]

Tak nikdo tě nenutí si ty poplatky započítávat, když je to tolik práce, že se ti to nevyplatí ...

A jak je to když jeden rok nakoupím a prodám další rok, to si mám započíst náklady na nákup titulu v minulém roce?

Ano.

Btw. nejsem v téhle oblasti žádný expert, převážně čerpám od jiného místního experta; viz: https://www.investicnigramotnost.cz/inv ... ch-papiru/ (sekce Evidence nákupů/prodejů a Příklad: párování nákupů k prodejům)

[Michal]

Každopádně děkuji za odpověď i když mě moc nepotěšila.

[Michal]

Jinak k tomu párování dle fifo, to u fyzických osob není nutné, lze si obchody párovat jak je to pro tebe výhodné.

[minarjo]

Děkuji Jakubovi za lichotku k mé sérii Investor a daně. Za experta se nepovažuji, jen to mám nastudováno a už 10 let si daňová přiznání v této oblasti sám dělám, nikdy jsem poradce nepoužil, to pak člověka donutí se to řádně naučit .
Tedy ano - je více než vhodné si vést vlastní evidenci nákupů a prodejů třeba v Excelu, tak jak to popisuje odkazovaný článek. A je přece jedno zda nákupů a prodejů mám za rok 10 nebo tisíc, princip je stejný, vždy po transakci ta data do Excelu hned zanést. Pro přiznání už pak stačí správný filtr nad těmi daty.

K tomu co píše Michal: na to bych moc nespoléhal, že lze párovat zcela náhodně, hodně daňových poradců i úředníků FÚ má opačný názor, tedy že prodej cenných papírů není žádná anarchie . Tedy že možné (a ospravedlnitelné) jsou jen dvě metody: buď párování FIFO (k tomu směřuje ta Excel řádková evidence odkazovaná Jakubem z mé daňově série, kde prodeje stejných CP jsou dopisovány přímo na řádky nákupů do dalších sloupců, ve stejném pořadí - nejlépe to je vidět v díle série s komplet příkladem přiznání, kde je to vidět i v příloze), nebo metodou váženého průměru nákupních cen daného CP přiřazených k prodejům, což je ale více matematicky pracné a evidenci to stejně vyžaduje.

[Jakub]

Odmlouvající úředníky umlátit stanoviskem GFŘ č. j.: 18 792/18/7110-10111-013994.

Viz http://kacka.baldsoft.com/#a-FIFO:

... Proto jsem doporučoval metodu FIFO jako metodu bezpečnou a před finančním úřadem nejlépe obhajitelnou.

To se však změnilo díky iniciativě jednoho náštěvníka těchto stránek. Podařil se mu totiž získat písemné vyjádření generálního finančního ředitelství a dal mi jej k dispozici, za což mu patří dík. V tomto stanovisku GFŘ je vcelku jednoznačně konstatováno, že fyzické osoby - nepodnikatelé, mohou prodané cenné papíry párovat s nákupy zcela libovolně. Pokud tedy chcete své daně optimalizovat, můžete tento dopis použít v případě, že se dostanete do sporu s úředníkem. Jestliže budte optimalizovat a nepoužijete FIFO, je spor s úředníkem pravděpodobný. Nicméně když úředníkovi ukážete zmíněný dopis GFŘ , je pravděpodobné, že povolí (ten úředník).

---

Btw. musí se čísla pro § 10 vůbec dokládat nějakou přílohou, tedy kromě vyplněné Přílohy 2? Nebo je potřeba mít vše nějak doložitelné jen pro případ kontroly/auditu z finančáku?

Loni jsem asi dokládal zbytečně moc detailní dokumentaci (ale neměl jsem nic do § 10). Letos chci přílohy omezit na nejnutnější minimum. Z pátého dílu návodu:

Vhodné (ale ne povinné) je též přiložit dokument Evidence prodejů CP (zvlášť, když byl zmíněn ve slovním popisu příjmu u Přílohy 2).