Platí obě tazatelem zmíněné hranice příjmu, tedy 6 i 15 tisíc.
- 6 tisíc je platných pro ty, co mají příjem ze závislé činnosti dle paragrafu 6, neboli co jsou zaměstnaní. Daňové přiznání pak musejí podávat všichni, kteří za celý kalendářní rok měli jiné příjmy
mimo toto zaměstnání nad 6 tisíc Kč
- 15 tisíc je platných pro ostatní, tedy ti co nemají zaměstnání (příjmy dle paragrafu 6), tedy pro živnostníky, OBZP (osoby bez zdanitelných příjmů) atd. Každý takový, kdo překročí
celkový příjem 15 tisíc Kč, musí přiznání podávat
Dále opakuji co zmínil VSbrok, že hranice 6 resp. 15 tisíc platí pro VŠECHNY ostatní příjmy mimo zaměstnání, tedy nejen pro kapitálové příjmy (dividendy) dle paragrafu 8, ale třeba i o příjmy z podnikání dle paragrafu 7, pronájmu dle paragrafu 9 nebo prodeje akcií či příjmy z finančních derivátů, kryptoměn či P2P půjček dle paragrafu 10. Tedy přiznání se vyhne málokdo, spíš jen ten, kdo s divi akciemi teprve začíná a divi ze zahraničí společně s jinými příjmy mimo práci má pod 6 tisíc za rok, nic nepronajímá, nevyužívá investice přes P2P půjčky atd.
Ještě zmiňuji, že dividendy od českých společností (KB, ČEZ, PM ČR...) jsou daněny srážkovou daní v ČR, do přiznání a tím i uvedených limitů tedy české dividendy nepatří (stejně jako třeba úroky na českém spořícím účtu, i ty strhne banka srážkovou daní 15% a do přiznání už nepatří).
I když @mnam84 odvede v USA na daních 17% jak píše, neznamená to, že v ČR neodvede nic. Prostý zápočet je totiž definován trochu složitěji - poměrově jde odečíst jen tolik, kolik je poměr příjmu z dané země vůči celkovému přijmu. A jelikož celkový příjem (tedy celkový základ daně) snižuji nezdanitelné části základu daně jako odpočet na hypotéku, penzijko, životko, dary krve či jiné atd., není CZ daňová povinnost nikdy 15%, ale méně (15% jen u těch, co by neměli ani jeden z těchto odpočtů). Pak i metoda prostého zápočtu dovolí z USA (či jiného státu) odečíst jen tolik daně, kolik je česká daňová povinnost. V tom mém seriálu je to vidět na tom příkladu i v textu. Když někdo splácí hypotéku a má třeba k tomu životní pojištění, jeho daň pak není 15% ale třeba jen 12,8% (příklad), pak i z USA odečte jen 12,8% a zbytek ne. CO nelze odečíst, to opravdu v ČR nedostane, to by extra musel žádat v zemi původu, což není jednoduché.
Závěrem - nejsem právník ani pracovník FÚ atd., pracuji u dopravy a toto je čistě má záliba, která vzešla z nutnosti přiznáni podávat (tak jsem si to nastudoval v zákonech i na jiných webech). Tedy mé články uvedené série určitě nejsou právnickou mluvou
. Pro zdaňovací období 2018 se oproti roku 2017, pro který byla série tvořena, nic klíčového nezměnilo.
díky za dovysvětlení