Investor a daně 4: kapitálové příjmy, dividendy, AUTOR MINARJO · 6.12.2017minarjo píše: ↑22 kvě 2021 22:09Zápočet zahraniční daně lze uplatnit dle Zákona o dani z příjmů jen na v zahraničí ZDANĚNÉ příjmy (tedy nikoliv na ty příjmy bez sražené zahraniční daně). No a ty zdaněné jsou v případě GB nulové, tedy i řádek 321 (hrubé v zahraničí zdaněné příjmy) by pro Británii byl nulový.
Ale třeba u listu pro USA už se tato chyba nesmí objevit, na řádek 321 pro USA patří jen zdaněné US hrubé dividendy, ne ty nezdaněné složky, tam by to mohlo způsobit uznání vyšší US daně (i za v US nezdaněnou část) než je zákonné.
Výjimky sazeb a optimalizace daně zahraničních dividend
Každému je matematicky jasné, aby nemusel danit nadbytečně, že je vhodné u každého státu stlačit sazbu zahraniční daně na 15 %. Nebo ještě lépe pod tuto hranici (započíst často nelze plných 15 %, jak bude vysvětleno dále). Optimalizace je možná díky faktu, že každý stát se vyhodnocuje jako celek (celková hrubá dividenda a celková daň v daném státu odvedená), takže celková daň z dividend daného státu se vlastně průměruje.
Ale existují na druhou stranu i společnosti typu 80/20 company s tržbami nad 80 % mimo USA, u kterých dani z dividend podléhají jen právě tržby z USA. Typickým zástupcem této skupiny je akcie Philip Morris (ticker PM), kde v současné době jen cca 2 % tržeb společnosti jsou z USA. Tedy i jen 2 % z dividendy jsou daněné sazbou 15 %, zbytek chodí nedaněný. Dividenda PM je proto daněná jen sazbou 15 % z 2 %, tedy 0,30 %, což průměrnou americkou daň vyplacenou ze všech USA titulů sníží.
V Německu zase existují mnohé společnosti, jejichž dividendy daněny nejsou vůbec. Tuto výjimku jim poskytuje tamní legislativa. Zpravidla na základě toho, že danou dividendu vyplácejí ne ze zisku minulého roku, ale z rezervních prostředků minulých let. Příkladem jsou společnosti Deutsche Post (DPW) nebo Deutsche Telekom (DTE), obě z indexu DAX, ale i mnohé jiné. Vlastnictví těchto akcií sníží „škaredou“ německou daň 26,375 % na přijatelnější úroveň.
Mám to chápat tak, že článek z roku 2017 bereš zpět a měl by se opravit?
A jak mám chápat to PM? Že je to daněno celé 0,3 %, a tedy mohu započítat všechny dividendy? A nebo že je daněno jen 2 % dividend, a to sazbou 15 %, takže mohu započítat jen 2 % dividend?
Jinak mě FÚ nic na to GB nic nenamítal, když jsem to tak odevzdal. Nevím, zda z neznalosti, nebo proto, že to stejně na výslednou daň nemělo vliv.
PS: píšeš stále "zákon o dani z příjmů". Správně je to ale "zákon o daních z příjmů". Ty daně jsou tam totiž 2: DPFO a DPPO. Není to podstatné, ale chtěl jsem to dát na pravou míru. Irituje mě, že to běžně píšou špatně třeba i VŠ učitelé ve VŠ učebnicích a studenti v diplomkách, to si dobře z VŠ pamatuji.
)
. Řídím se spoustu let jednoduchou věcí, z čeho byla odvedena daň, píšu do přílohy, celkový součet na řádek 38. Proč v tom hledat vědu. Nějak nechápu co chceš započíst přílohou, když si nic nezaplatil. Každopádně proti gustu.
). Kdo má jen jednoho brokera, u toho je dokument Seznam v podstatě shodný s tabulkou Přehled dividend v CZK (z Degiro) či Dividend Summary by country (Lynx Dividend report dokument). Kdo má brokerů více, ten to dle zemí z těchto tabulek sečte. A třeba u Fio, kde podobnou tabulku broker negeneruje, si to musí investor sečíst skutečně napříč firmami sám, proto Fio není až tolik vhodný broker na zahraničí právě kvůli danění, když nenabízí součet dle zemí (není to přehledné pro investora, který to musí dělit na státy a sčítat ručně, ani pro případnou kontrolu součtů za státy dle dokladu brokera ze strany FÚ).
