Přesně tak ...
akorát že vůbec!
Na úvod: z tvých otázek mi přijde, že si neuvědomuješ, že náklady si můžeš počítat i z předešlých let. Vždy ale jen jablka za jablka, a to ve stejných počtech. Např.:
2019 nákup
100 AAPL celkem za $5500 ($55/ks)
2020 prodej
50 AAPL celkem za $6000 ($120/ks)
V roce 2020 máš tedy realizovaný zisk z prodeje jablek následující:
- příjmy: $6000
- výdaje: $2750 (50*55), pro fajnšmekry navíc poplatek za prodej 1€, a polovinu (50/100) poplatku za nákup (řekněme 1,5€/2)
- zdanitelný zisk: $3248,25
---
StanikKolarik píše: ↑03 kvě 2021 13:23
- peněžní pohyby nákup/prodej se dají křížit jenom na stejném titulu? tedy když jsem prodal RDSA za 20tis a rovnou koupil RDSB za 20tis, tak prodej RDSA zdaním a RDSB si nemám kam napsat?
RDSA a RDSB jsou natolik odlišné papíry (soudě už jen podle ceny, na NYSE 35 vs. 38), že se asi ani při nejlepší vůli nedá argumentovat, že jde o totéž. Takže prodej RDSA spárovat jedině s nákupem RDSA.
Já osobně letos podobně čaroval s Avastem - fiktivně jsem spároval kusy nakoupené přes Fio za Kč s prodanými kusy přes Degiro (taky v Kč). V mém případě ale jde nepopiratelně o stejný papír. Kdybych byl býval koupil Avast přes Degiro za GBP na Londýnské burze, už by to dost smrdělo. V tom případě by alespoň šlo o duální listing, kdy oba papíry stojí zhruba stejně, jen jsou denominované v různých měnách. To bohužel není případ těch RDSů.
StanikKolarik píše: ↑03 kvě 2021 13:23
- když jsem loni prodal 5 titulů za celkem 100tis a koupil plno jiných, klidně i za 250tis, tak zdaním těch 100tis, ale nemám si to jak snížit?
Tak jak říkáš by to bylo pouze tehdy, pokud jsi ty akcie prodané za 100K nabyl zadarmo.
Pokud jsi ale za ně něco zaplatil (a obvykle se za akcie platí), tak si ty vynaložené náklady odečteš od příjmů (zde těch 100K), navíc si můžeš odečíst např. transakční poplatky za nákup i prodej. A jak jsem psal výše, tyto náklady můžou pocházet z minulých let (max. 3 roky nazad).
StanikKolarik píše: ↑03 kvě 2021 13:23
- když mi v rámci vyrovnání marginu degiro prodalo titul a já jsem ho o tři dny koupil znova, tak tohle vzájemně snížit jde?
Spolehlivá odpověď: Ne! Okamžikem prodeje se realizuje zisk/ztráta a vzniká tak daňová povinnost. Nezáleží, jestli to za tebe prodal broker.
Spekulativní odpověď: Vzhledem k tomu, že jako fyzická osoba si můžeš párovat nákupy a prodeje podle sebe (tedy ne jen metodou FIFO), a vzhledem k tomu, že zákon vůbec nemyslí na shortování, tak by se na ten nucený prodej
teoreticky dalo koukat takto:
- tvoje long pozice zůstala otevřená,
- broker ti otevřel short pozici, kterou si ty za 3 dny uzavřel (tím nákupem).
V takovém případě bys danil zisk (nebo ztrátu) z té třídenní short pozice, a tvoje dlouhodobá long pozice zůstává netknutá.
Pár praktických poznámek k danění shortů
zde. Ale uznávám, že tenhle výklad bych si sám nerad obhajoval, pokud by na mě berňák zakleknul.
----
StanikKolarik píše: ↑03 kvě 2021 13:40
Prakticky mi jde o to, že mi přijde divné abych měl kolonku "Celkové příjmy z prodeje" která mi jde do příjmů a neměl k ní "Celkové výdaje z nákupu" které by snížily ten nesmyslný rozdíl
No bodejť, tohle taky nikdo netvrdí.
Jestli se ti nezdá, že
Celkové příjmy z prodeje minus
Celková pořizovací cena odpovídá tvým skutečným realizovaným ziskům, tak si to nějak přepočítej z celkového ročního výpisu transakcí. Ale u mě to tuším Degiro spočítalo vcelku dobře, tedy až na poplatky, které počítalo jen za rok 2020, což by mi nepatrně uškodilo.
Mělo by to zhruba odpovídat rozdílu položek na předchozí straně:
Zisk z prodeje akcií minus
Ztráta z prodeje akcií.
---
V klidu, na podání přiznání i zaplacení máš ještě měsíc, když to podáš elektronicky.