Rezerva - pro mě je komfortní někde kolem 100 tisíc, ale přiznám se, že od těch propadů jsem velkou část rezervy stejně nasypal do akcií. Závisí to hodně na tom, co už se tu psalo... Hypotéka se nám rozjede až za dva roky, do toho nejspíš děti a mateřská, takže pak počítám s držením větší rezervy. Do té doby to ale beru tak, že máme stranou cca 150k společně, ale jinak svoje osobní přebytky většinou hned investuji (žena taky). Jednak moc nevěřím své schopnosti to lépe načasovat a taky nesdílím ty katastrofické předpovědi o trhu. Ano, kdybych měl všechny peníze v Tesle a Amazonu (nebo indexu, který táhne 5 největších firem), asi bych byl pěkně nervozní, ale když se všude píše o "přepumpovaných akciích" a já se dívám ne své relativně rozumně oceněné portfolio, tak mně to moc nenutí všechno odprodat a držet se v cashi.
Asi taky záleží, v jaké bublině se kdo pohybuje. Sice nejsem programátor, ale pracuju v software firmě, kde má hodně vývojářů dost peněz navíc a potom to sypou do růstovek hlava nehlava. Rezerva malá a kdyby to nedopadlo, tak to prostě za pár měsíců našetřej zpátky. Takže já se svejma dividendovejma akciema vypadám jako největší old-timer. Zatímco se raduju z několikaprocentní dividendy, okolo mně lítaj tituly jako NIO a Luckin Coffee. Případně zcela náhodný tech akcie bez analýzy, prostě proto, že "tyhle grafický karty jsou skvělý" a Apple má super design. Takže takovej kontrast k tomu, že tady na fóru jsem se občas cítil skoro provinile, když jsem nekoupil dividendovýho aristokrata, ale jenom challengera nebo contendera
K akciím, co psal Turek - STAG se mi zdá jako dobrá volba, zkoumal a kupoval jsem ho asi před měsícem za 28. ORI mě tolik nezaujala, takže jsem po propadech přikoupil s trochu větším rizikem PRU.
No a na SBUX koukám už asi rok, obsesivně čtu analýzy a pořád se nemůžu rozhodnout. Zadluženost vysoká, i když v tom si asi nezadá s ostatníma frančízama a fast foodama. Do toho jim virus slušně zarazil slibnou expanzi a růst, ale snad jen krátkodobě. Trochu jsem doufal, že by teď během reportování špatnejch výsledků ještě mohlo padnout k 65, ale zatím to moc nevypadá. A taky je pro mě těžký oddělit v tomhle případě osobní preference a byznys. Před deseti lety to bejvaly komfortnější kavárny - kafe nic moc, ale příjemný prostředí, kde se dalo pobejt. Na tom ta firma kdysi vyrostla a vybudovala brand, ale teď se čím dál víc odkláněj od konceptu "3rd place" (preferované místo mimo domov a práci) a jdou cestou rychlejších prodejů, převážně take-out a drive-through, protože to prý dnešní spotřebitel preferuje. Reálně je to ale i proto, že jim prostě povalující se studenti a freelanceři s notebookama nevynášej tolik, jako když rychle odbaví frontu lidí, který pospíchaj zpátky do kanclu. A lidi, co jdou jen na záchod už vůbec ne - viz kauza z Philadelphie. Takže místo pohodlnejch křesílek tvrdý židle, nenápadně hlučnější hudba, aby se nedalo dlouho soustředit, a prostředí, "který snadno uklidíte požární hadicí", jak se nechal slyšet někdo z managementu. Byznysově to asi dává smysl, ale osobně mi to vadí
Na rychlý hnusný kafe s sebou si umim zajít do Dunkina nebo Mekáče a nepotřebuju za něj platit trojnásobek. Smysl mi to dávalo jen, když jsem si chtěl posedět delší dobu. No a oni spoléhaj na to, že lidem stačí už jen to logo na kelímku, který si vezmete s sebou a cítíte se prý jako v té kdysi příjemné kavárně. Já ne, takže mi to pohled na firmu trochu kazí.