Máme nejrychlejší růst sazeb za 40 let. Nejvyšší sazby za nějakých 15 let a třeba úroky u junk dluhopisů jsou klidně 3-4x výše, než rok dva zpátky. A stále čekám na nižší valuace P/E a stále jsem se nedočkal. Pouze pár předlužených, předražených či nevýdělečných firem se propadlo a jinak nic. S&P 500 má tak stále vyšší price to sales (P/S), než mělo na vrcholu bubliny v roce 2000. A P/E, jak ukazuje následující graf, je pouze o 0,66 nižší, než je 10 letý průměr, z čehož 9 let z 10 bylo za nejnižších sazeb za 80 let.
Tedy 40 let neviděný růst sazeb vedl ke slevě o 0,66 P/E, tedy přibližně 5% procent oproti průměru. Zde se však dá diskutovat, zda to bylo sazbami, nebo očekávanou recesí.
Proč se tedy volnicko a spol mýlili a nemáme nižší P/E valuace, než za dekádu ultra nízkých sazeb? Protože EPS rozhoduje a EPS bylo stabilní, jak ukazuje graf. Dokud nepřijde recese a EPS nezkolabuje, tak neuvidíme nižší valuace. Tedy zatímco trh má rally na optimizmu o snižování sazeb FEDem, každý trochu znalý ví, že skoro všechny největší propady medvědích trhů přišli až po začátku snižování sazeb FEDem spolu s propady EPS firem, co následovaly. Tedy pravý opak tohoto mýtu je pravda. Většina býčích trhů a velkých bublin se stala za zvyšování sazeb a následné medvědí trhy se staly za snižování sazeb, což trvá asi tak 10 vteřin dokázat, stačí se kouknout na sazby a porovnat to s S&P 500.
A jak si vedlo volnickovo "při zvyšování sazeb kupovat pomalu rostoucí value" a nemít růst? QQQ 22% nahoře tento rok oproti stagnujícímu value ETF VLV, které je na nule i přes FED stále zvyšující sazby. NA 1Y je QQQ jen asi o 3% pozadu za S&P 500. To jsou ale ty průměry no. Kvalitní růstové firmy, co nebyly předražené a mají dobré výsledky jako Mastercard, Starbucks či Oracle drtí indexy, zatímco dividendové akcie v problémech typu Intelu jsou oseknuty na polovinu.
Pokud z QQQ očistíme předražený odpad či koukneme na růst ze skupiny aristokratů, pak většina je na nebo blízko all time high. A jak vidíme na příkladu Mastercard, tak akcie se prodává mnohem dráže, než za období nulových sazeb v letech 2012-2018. Chudák, kdo loni prodal ze strachu růstu sazeb na růstový Mastercard a jen kouká, jak mu ujel vlak.
Volnicko totiž stále bohužel nechápe, že výnos akcionáře se rovná růstu EPS za dobu držení akcie a pokud držím Mastercard na dobu 10 let, pak je úplně jedno, zda jsou sazby 1,5% nebo 3%. 18% roční růst Mastercardu na další dekádu je stále více, než 1,5 nebo 3% a jsou to jen krátkodobé nepodstatné epizody. No a i proto Buffett neprodává růst za dob zvyšování sazeb a místo toho to zcela ignoruje a prostě drží na dlouho a nechá exponenciální růst udělat svoje.
Jak já říkám, kdyby byl volnicko jediný akcionář a vlastník Mastercardu, tak by taky kvůli rostoucím sazbách hned firmu neprodával a nehledal kupce, aby koupil nějaký pomalu rostoucí shit (mylně označovaný jako value). Hlavní výhoda akcií - jsou likvidní, hlavní nevýhoda akcií - jsou likvidní a lidi pak řeší takový hovadiny, jako jestli je sazba 1,5% nebo 3%. Přitom každý ví, že 18% Mastercardu je více než 3% a nikdo normální neprodá Mastercard, protože dostane 3% na 10Y dluhopisu.
Lidi jako Peter Lynch to vědí a proto říkal, že zabývat se sazbami je ztráta času. Je to EPS, které v dlouhodobém horizontu určuje cenu akcie ne sazby.
Extrémně předražená meme akcie Mastercard měla být už dávno prodána.
