Zánik investiční společnosti

[norm]

Zdravím, chtěl bych začít investovat a narazil jsem na otázky, na které se mi nedaří najít odpověď. Zajímá mě, jakým způsobem (a jestli vůbec) je zaručeno, že neztratím své investice v případě, že zanikne společnost, skrz kterou jsem investoval. Takovou společností myslím např. brokera jako Degiro/Lynx nebo třeba i Portu. Konkrétně mi jde o investování do běžných ETF.

Abych to trochu rozvedl, dočetl jsem se, že akcie většinou nebudou vedeny v nějakém veřejném rejstříku "na mé jméno", místo toho budou spadat pod hromadný účet společnosti a pouze ta bude mít informaci o tom, jaký podíl mi patří.

Pokud by tato společnost zanikla, pak odhaduju, že:
1. v nejlepším případě převezme správu nad hromadným účtem jiná společnost a o nic nepřijdu
2. v horším případě o investice přijdu, ale díky pojištění získám zpět alespoň nějaké peníze
3. v nejhorším případě o vše přijdu

Nevím, který případ bude za jakých okolností platit, ale předpokládám, že jak v 1. tak v 2. případě bych musel dokázat, že jsem nějaký majetek vlastnil. Jak to dokážu, pokud informaci o mém podílu má jen daná společnost? Co kdyby se rozhodla "nespolupracovat"? A dává smysl v zájmu snížení rizika investovat skrz několik společností? Vidím to jako další úroveň diverzifikace.

[Ladislav]

general-meeting.jpg (39 KiB) Zobrazeno 2910 x

Bankrot akciové společnosti přichází vždy pomalu.
Enron, Worldcom, AIG, Lehman Brothers, Citigroup, Ford, General Motors, Wachovia, Washington Mutual, Hypo Real Estate Bank, Wirecard.
Vždycky je možné zjistit v televizi a v internetu blížící se pohromu u nějaké nemocné firmy, aniž by člověk hledal každý den nebo každý týden nové zprávy o každé ze svých 30 firem.
Ale ve velké finanční krizi 2007-2010 bylo rozumné kontrolovat každý den zprávy o každé své bance a pojišťovně, neboť tehdy zkrachovaly nebo byly zachráněny stovky bank, pojišťoven a podniků.
Takže se dá vždycky akcie včas prodat za nějaké peníze, dříve než klesne akcie na nulu.
Putinovy akciové společnosti: Gazprom, Lukoil, Sberbank nezkrachují, ale bude zahraničním akcionářům zakázáno několik týdnů ty jejich plesnivé akcie se ztrátou prodat. A po válce je musí koupit nějaký jiný hazardér, přítel Sovětského svazu nebo fond, protože Putin by vzal ty akcie jen zadarmo.

[norm]

Spíš než zánik "koncové" společnosti jsem měl na mysli společnost, která funguje jako prostředník, takže broker nebo např. to Portu. Jestli ti rozumím správně, tak říkáš, že pro ně neplatí nic zvláštního a tedy pokud zaniknou, jednoduše přijdu o své investice, pokud je včas neprodám?

[Ladislav]

Crash-7.png (54.26 KiB) Zobrazeno 2894 x

Přijdu o své investice, pokud včas akcie krachující společnosti neprodám.
A kdybych se na akcie a televizi dlouho nekoukal, kvůli dlouhé dovolené v cizině,
pokles jedné akcie na nulu nebude tragedie, když mám akcie od 30 různých společností.
V případě bankrotu brokera nebo banky, přes které jsem akcie koupil a mám je tam zaznamenané na kontě, ať už je má člověk na své jméno nebo na společném účtu všech klientů brokera nebo banky,
nikdo akcie neztratí, protože jsou uloženy v mezinárodní úschovně cenných papírů a bankrotující broker nebo banka ty akcie klientovi nemůže zabrat.

[norm]

Kde bych si mohl zjistit více informací ohledně zmiňované mezinárodní úschovny cenných papírů? Našel jsem informace pouze o Centrálním depozitáři cenných papírů, ale ten se týká pouze ČR. Možná ještě jedna otázka k tvé odpovědi; pokud jsou akcie klientů v rámci "úschovny" zaznamenány hromadně, pak informaci o podílu jednotlivých klientů má pouze (krachující) společnost. Může tady teoreticky nastat problém, kdy klient nemůže prokázat, které akcie skutečně vlastnil?

[VSbrok]

Ach jo, jeden vo voze, druhej vo koze

Všichni brokeři (prostředníci) jsou pod regulací nějaké centrální banky. Ať už ČNB, ECB nebo FED.

U českých akcií si můžeš např. u Fio vybrat, zda chceš akcie vlastnit napřímo, tedy, že jsi Ty osobně zapsán v registru vlastníků nebo zda je chces "vlastnit", tedy že jsou v centrálním registru zapsané na Fio, ale Fio si vede vlastní evidenci.

Zahraniční brokeři mají vždy, tedy aspoň ty o kterých zde neustále píšeme (Lynx, Degiro, Revolut, T212, atd.) VŽDY odděleno obchodní (trading) a depozitář.

Takže pokud by broker (trading) krachnul, tak depozitář bude dál fungovat a jen ho převezme jiný broker. To se v minulosti již několikrát stalo. V ČR např. BrokerJet. Vy výsledku to znamená, že pár dnů až týdnů nebudeš moci s akciemi nakládat, ale jak bude řízení ukončeno a Ty si vybereš nového brokera, tak budou akcie převedeny na Tvůj nový účet.

Samozřejme stále existuje možnost zpronevěry ze strany zaměstnance brokera (stejně jako by zaměstnanec Tvé banky vybral Tvůj účet, s tím toho taky moc nenaděláš, účet prostě mít musíš), že Ti akcie prostě prodá a peníze ukradne. To už se v ČR taky stalo, ale v zahraničí jsem o tom zatím nečetl, takže snad jen specialitka naší banánové republiky.

Proto je vždy třeba vybírat stabilního a zavedeného brokera, čím tuhle eventualitku snížíš na minimum.

[Ladislav]

''Je vždy třeba vybírat stabilního a zavedeného brokera''.
Ale který je stabilní z těch Lynx, Degiro, Revolut, T212, Etoro, Robinhood ???
Asi jen Fio a Interactive Brokers.
Nějaký levný divoký broker z Polska, Maďarska, Rumunska, Bulharska, Holandska a Izraeli asi není vůbec tak stabilní jako Fio s kontem zadarmo a s nákupním poplatkem na Xetra asi 10 €.

[norm]

Díky oběma za odpovědi a omlouvám se za pozdní reakci.

Zahraniční brokeři mají vždy odděleno obchodní (trading) a depozitář

Je možné nějak zjistit, že konkrétní broker toto oddělení dodržuje?

... existuje možnost zpronevěry ze strany zaměstnance brokera ...

V takovém případě neponese zodpovědnost broker? Nicméně jak píšeš, s touto možností asi nemá smysl počítat. Jen si pak říkám, že pokud může takto "jednoduše" dojít ke ztrátě, jak může být garantováno bezproblémové "přenesení" aktiv. Opravdu není možné, aby klient bezpochybně dokázal, že nějaká aktiva skrz daného brokera vlastnil? A pokud by to měl jak dokázat, mohl by se pak domáhat (a u koho?) náhrady, pokud dojde k problémům na straně brokera?

Ještě jedna otázka spíš ze zajímavosti, to "obchodní" a depozitář jsou dvě různé společnosti? Přičemž se na ně vztahují určité zákony, které umožňují převést depozitář pod jiného brokera, pokud původní zkrachuje? A v tomhle kontekxtu se broker rovná trading, nebo jde o něco víc?

Vím, že jsem úplně mimo, ale snažím se aspoň zhruba pochopit, jak tento systém funguje. Pokud by vás přestaly bavit moje otázky, nebudu se zlobit, když mě přesměrujete na nějaký zdroj informací Bohužel nevím, kde se tyhle věci dozvědět, aniž trávil spoustu času zkoumáním paragrafů nebo za sebou měl roky vzdělání. Ještě jednou díky.

[TomasV]

Třeba u Fia je depozitář americká banka Pershing LLC kteru vlastni Bank of New York Mellon,což je podle googlu největší depozitář v USA.
Who owns Pershing financial?
BNY Mellon
Pershing Group LLC
MELLON CAPITAL MANAGEMENT CORP
The Bank of New York

Top Custodian Banks

Bank of New York Mellon – $25.08 trillion in assets.
State Street Corporation – $21.35 trillion in assets.
J.P. Morgan – $20.5 trillion in assets.
Citigroup – $13 trillion in assets.
BNP Paribas Securities Services – $646 billion in assets.

Více jak to funguje se dá vyčíst tady:https://www.fio.cz/docs/cz/I_Investicni ... chrana.pdf

[TomasV]

Sběrný účet je účet, který je veden třetí osobou na jméno obchodníka s cennými papíry, avšak je na něm evidován
majetek zákazníků obchodníka. Sběrné účty mají sice pro zákazníky obchodníka z uživatelského hlediska
nezanedbatelné výhody, s jejich použitím jsou však spojena i určitá zvýšená rizika, o nichž Vás dále informujeme.
Sběrné účty jsou často a běžně používány v zahraničí. Stejně tak i Fio banka, a.s. používá tento způsob evidence
majetku zákazníků při obchodování v zahraničí. Důvodem je především to, že jednotliví zákazníci obchodníka by sami
často nesplnili podmínky pro otevření vlastního účtu u zahraničních subjektů. Právní vztah mezi zákazníkem a
obchodníkem se vždy řídí českým právním řádem, vztah obchodníka a jeho zahraničních partnerů se řídí právním
řádem příslušného zahraničního státu.
1. Obchodování v USA (netýká se derivátů)
Při obchodování s cennými papíry v USA prostřednictvím obchodníka s cennými papíry (v našem případě Fio
banka, a.s.) jsou odpovědnostní vztahy mezi subjekty rozděleny do dvou oblastí: vůči zákazníkovi je odpovědný
pouze obchodník, vůči obchodníkovi je pak odpovědný jeho zahraniční partner. Zahraničním partnerem Fio banka,
a.s. je Pershing LLC (zahraniční obchodník a depozitář cenných papírů).
Majetek zákazníků obchodujících prostřednictvím Fio banka, a.s. na trzích v USA je evidován na sběrných účtech,
které jsou vedeny pro obchodníka výše uvedeným partnerem.
V případě platební neschopnosti depozitáře, která je navíc velmi nepravděpodobná, je tento pojištěn, a to v
dostatečné míře. Pershing LLC je členem Securities Investor Protection Corporation (SIPC®). Pojištění
poskytované touto institucí se vztahuje na všechny klientské účty (tedy i sběrný účet obchodníka) ve výši 500.000
$, z toho do výše 250.000 $ jsou pojištěny finanční prostředky zákazníka. Pershing LLC je navíc nad rámec SIPC
pojištěn prostřednictvím Lloyd ́s of London. Výše pojištění poskytované tímto subjektem činí pro cenné papíry
1.000.000.000 $ (v úhrnné výši za všechny účty evidované Pershing LLC) a pro peněžní prostředky na účtu
každého zákazníka 1.900.000 $, maximálně však v úhrnné výši 1.000.000.000 $. Obchodník by měl v případě, kdy
by došlo ke zpronevěře svěřených prostředků depozitářem, nárok na náhradu z tohoto pojištění. V případě, že by
se depozitář dostal do platební neschopnosti, avšak k žádnému trestnému činu by při tom nedošlo, byl by majetek
zákazníků vedený na sběrných účtech vydán zpět obchodníkovi